Na leden je docela teplo,

co říkáte?

Konečně nám nadešly ty zlaté časy, kdy si můžeme svobodně a radostně počínat tak, aby jiným vznikala pořádná újma na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví.

Podle § 2900 našeho skvělého občanského zákoníku je totiž každý povinen si počínat tak, aby jiným újma na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví nevznikala, ale (!) jen tehdy, vyžadují-li to okolnosti případu anebo zvyklosti soukromého života. A když se rozhlédnete kolem, anebo ještě lépe, začtete se do libovolného periodika, snadno vidíte, že zvyklostem rozhodně odpovídá spíš někoho poškozovat, než naopak.

Dokonce se tomu nevyhnou ani ti nejlepší ze všech lidí. Nemám ani tak na mysli, že třeba pan dávný exministr byl kdysi v únoru (na Parlamentních listech. cz letošního 20. 2.) velmi nepřesně označen za brouka Pytlíka české politiky. Pravý brouk Pytlík coby dřevokazný hmyz totiž kazil jen dřevo, zatímco pan exministr se na dřevo rozhodně nijak neomezuje. Spíše mi jde o hrubě nepravdivý článek na serveru Adikia (31. 12. 2013: „Pospíšil přistižen při masturbaci“).

Copak by vůbec mohl být někdo tak prodchnutý láskou k transparentnosti při čemkoli přistižen? Vždyť naopak zveřejnil vždy a všechno. Považte jen, jak je ten svět krutý (ovšem v souladu například s § 2900 občanského zákoníku).

Konec konců se dnes nejmenovaný novinkář sice přihlásil k odkazu někdejšího komukoli náměstka, který kdysi z čiré lásky (neboť milion nebo dva dnes přeci nejsou skoro žádné peníze) sepisoval podivnosti rozesílané absolventům, kteří mu z nějakého důvodu nebyli sympatičtí. V nejmenovaném médiu totiž připomněl, že brzy už uplyne pět let od doby odebírání titulů na nejmenované západočeské vysoké škole. S ohledem na to, že ony podivnosti byly datovány v lednu 2011 (např. 18. ledna 2011), pět let uplyne určitě už brzo. Na leden je ale docela teplo, co říkáte?

Nicméně novinkář už raději nepřiznal hlubokou inspiraci počty páně exnáměskovskými, který přece právě 18. ledna 2011 objevil (pod č.j. R – 584 – 10), že od 2. 5. 2004 do 23. 8. 2005 uplynuly dva měsíce a třináct dní, čímž položil základy zcela novému pojetí kalendáře, na který by Mayové jen tupě, leč obdivně zírali.

Ale autoři občanského zákoníku přece už celkem dávno přišli na to (Eliáš v Bulletinu advokacie č. 9/2015 na šťastné straně 13), že si bezpochyby lze ujednat něco jiného než se píše v § 606 odst. 1 občanského zákoníku (tedy že polovinou měsíce je patnáct dnů, z čehož plyne, že měsíc má dnů třicet). Proč by si tedy nemohli sjednat, že polovinou měsíce je jeho devadesátý den?

Leč dosti deprese. I když je každý povinen si počínat tak, aby jiným újma na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví nevznikala, jedině tehdy, vyžadují-li to okolnosti případu anebo zvyklosti soukromého života (a jindy ne), je před námi léto a je třeba se dívat do budoucna s optimismem.

A abych Vám to zbytečně nenarušoval, nechám Vás nějakou dobu na pokoji.

« Zpět