Nadbytek vykřičníků

Kolik možností, tolik vykřičníků, to by se jeden nedopočítal.

Kolik jen možností k seberealizaci nám poskytl nový občanský zákoník! Těch vykřičníků by mělo být aspoň deset, nebo možná i sto.

Juknete třeba na stránky Ministerstva zdravotnictví ohledně kvality vody ke koupání. Že je zima skoro jak ve velké zemi na Východě a voda čertovsky studená? No a?

O koupání přece vůbec nejde. Kouknete se, v kolika z těch necelých dvou set velkých přehrad se smí koupat, a ty jsou potom podle nového občanského zákoníku veřejným statkem. Podle § 1049 nového kodexu přece ryba v rybníce nebo podobném zařízení, jež není veřejným statkem, není bez pána. Takže ryba v rybníku podobném zařízení, například v přehradní nádrži, která veřejným statkem je (což poznáme tím, že se v ní můžeme jen tak koupat, přičemž spojením jen tak není nutně míněno bez plavek, ale zadarmo), je i věcí bez pána. A tak nový občanský zákoník kompletně zlikvidoval pytláctví na Lipně, Slapech, Orlíku nebo třeba na Hracholuskách, protože si tam už prostě a dobře nezapytlačíte. Tamní ryby jsou totiž věcí bez pána, kterou si může přivlastnit, koho to napadne.

Samozřejmě, někdy musíte vynaložit mnohem víc úsilí než na vylovení mnohakilového sumce z přehrady, a získaná výhoda zas tak oslnivá není.

Už jsme si přece před nedávnem napsali, že nový občanský zákoník hravě překonal snahu postihovat onanii (jež byla trestána soulož s osobou téhož pohlaví, čímž právní praxe připustila právní vztah se sebou samotným) tím, že umožnil využití přiznaných práv jen těm opravdu hodně chytrým, těm, kdo přijdou na to, jak být současně zůstavitelem i dědicem a jak uzavírat smlouvy sám se sebou.

Protože podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením, ale podle podle § 1257 odst. 2 občanského zákoníku však vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Vztah sám se sebou si rozhodně nezaslouží nějaký trouba, ale jen opravdový mudrc: a je otázka, zda vztah se sebou samým za takové duševní úsilí vůbec stojí?

Nový občanský zákoník nám, jak vidíte přináší mnohé radovánky.

Jen si ho musíme vždy nechat řádně vysvětlit od jeho autorů (nikdo jiný nám ho totiž nevysvětlí, protože všichni ostatní se bojí).

Podle § 2950 občanského zákoníku totiž za škodu odpovídá ten, kdo ji způsobí neúplnou nebo nesprávnou informací danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Ale podle § 2950 za škodu neodpovídá ten, kdo není odborník, takže se páni autoři přece nemají čeho bát.

« Zpět