Náramky citátů

Jaký je vlastně podíl neuropsychických poruch politiků a jim podobných na osudech národa?

Notorický pan exministr je opět v centru napjaté pozornosti, ba přímo důsledně monitorován nadšenou veřejností: na Šumavě totiž podle dnešních zpráv budou monitorovat prasata.

Doba vymknuta z kloubů ovšem šílí, a tak by možná bylo občas zapotřebí připomenout si některé výroky, které jsme bohužel museli v minulých dnech, týdnech, měsících a letech citovat.

Například: Plzeňská práva jsou v pořádku, za to dám ruku do ohně, pravila svého času čelná česká marxistka (jak o ní napsal, či spíše pro tisk pravil, pan premiér).

Ona skvělá dáma se samozřejmě vždy hrdě hlásila k odkazu velkého humanisty, podle něhož každé řešení závisí na tom, zda je k dispozici příslušná komise, kterážto komise nevyšetřuje, ale zneškodňuje, a je třeba se hlavně ptát, jaké kdo má vzdělání (přičemž odpověď určuje osud a zejména trest, obvykle smrti), a to navzdory tomu, že autor těchto demokratických postupů byl právník a abstinent (takže by s ním notorická paní komisní nemohla popíjet, ani kdyby ho snad navštívila v mauzoleu).

Na druhou stranu ovšem měla poměrně štěstí, že zásady velkého myslitele Lenina rozvíjí v době výrazně poleninské, takže jí nemohlo potkat podobné neštěstí jako zodpovědného bolševického funkcionáře Jaroslava Haška (ten totiž dostal stranickým úkolem přestat pít alkohol). A byl to přitom právě pan Hašek, jak jsme si včera skromně připomněli, kdo ve svém Švejkovi vymyslel, jak by se pan exministr dostal zpátky do vytouženého křesla (stát se hejtmanem a pronášet soustavně takové hovadiny, až ostatní dospějí k závěru, že je s ním konec a přeloží ho na ministerstvo, nejlépe jako ministra).

Navzdory odhodlanému následování leninských idejí (nepřátelé komunismu jsou přednostně ničeni na plzeňských právech, ale podle možností i jinde) však notorická paní komisní svět zaskočila větou, kterou si budou marně lámat hlavu ještě budoucí pokolení.

Letošního 19. března přece vyhlásila světu, že důležitý veřejný zájem naléhavě vyžaduje, aby na její komisi pokud možno úplně všichni z vysoka kašlali. Na straně 6, třetí odstavec shora svého dopisu panu nejvyššímu státnímu zástupci totiž věštecky prohlásila, že: „Míra nerespektování závěrů komise je totiž přímo úměrná míře nezávislosti Akreditační komise“

Podle notorického pana exministra je pro změnu svět plný lidí v nedůstojné pozici. Už včera jsme si přece připomínali jeho novou žertovnou hlášku, že „cokoli jiného, nežli hejtmanská funkce by byla nedůstojná pozice.“

Notorický pan exministr ovšem patří mezi ty, kdo drží slovo za každou cenu, bez ohledu na vlastní prospěch. Díky tomu máme už od roku 2007 náramky pro vězně, kteří nemusí hnít v kriminálech, ale užívají si pěkně doma milého hlídacího náramečku. Nebo snad ne?

Myslel jsem původně, že pan ministr je nadšeně monitorován pozorností všeho lidu, protože náramků je nejspíš dokonce nadbytek: na Šumavě totiž podle dnešních zpráv budou monitorovat dokonce prasata. Nasadí jim náramky, tedy na krk (jenom zlí nepřející jazykové trapně dokládají, že navzdory slibu pana exministra náramky nejsou vůbec).

« Zpět