Narozeninová

Stejně je zvláštní, že si média vždycky s úctou a obdivem vzpomenou na ty nejhloupější a nejkrutější.

Myslím, že při deštivém pátku je naprosto logické, že si média ani nikdo jiný ani nevzpomněl, že dnes slaví svátek svatý Rajmund.

Což je jen dobře, protože i při obrovské, nesmírně nápadné, podobnosti se sovětským těžkým tankem, ba i velkou anglickou bramborou, by se mohlo zdát, že notorická paní komisní ne zcela dostatečně plní své štvavé povinnosti.

Vždyť rozptýlené ostatky svatého Rajmunda se stále ještě honosí titulem profesora kanonického práva, který získal v roce 1210, ačkoli ke studiu práv na boloňské univerzitě se odhodlal až koncem roku 1205, což svědčí o rychlostudentství vpravdě nebývalém.

Navíc už ve dvaceti letech se stal učitelem, ba profesorem, lásky k moudrosti, což se notorické paní komisní přes úporné studium ruštiny nepodařilo nikdy. A do třetice, zatímco paní komisní prorokovala zcela originálně vítězství komunismu v Americe, svatý Rajmund byl vlastně pouhý plagiátor, protože se jen šířil po světě biblická proroctví, aniž by přesně a správně citoval jejich původní autory (již tehdy vesměs neznámé).

Jde tedy o adepta na bleskové odebrání titulu, a boloňská univerzita by se měla důvodně klepat o akreditaci svých práv.

Samozřejmě, přes onu nezměrnou podobnost k anglické bramboře i sovětskému tanku, ani notorická paní komisní při zásadovém a principiálním rozhodování podle svých pocitů a známostí (jak uvedl pan premiér v Lidových novinách) všechno prostě nestihne. Jen pro úplnost, Velkou bramborou anglický lid svého času nazýval Jindřicha VIII. (podle vnější podoby) a my jsme si na onu nápadnou podobnost paní komisní s Jindřichem VIII. dovolili již poukázat (spočívá v tom, že jak jeho, tak i ji média soustavně natírají na růžovo, podobně jako umělci tuzemské provenience sovětské tanky typu IS).

Jinak je ovšem dnešní deštivý den klasickým příkladem toho, že média nepíší o kdejakém svatém, či o nějakých nezajímavých, ctnostných lidech, ale vždy nás vytrvale informují o někom hloupém, podlém, arogantním, krutém, bezohledném, sebestředném, samozřejmě mladém a pokud možno krásném (dokud to nezkalila obezita). Určitě jste si toho všimli taky.

I když dnes slaví narozeniny třeba Miroslav Hlinka nebo Richard Gere, první, na koho si média vzpomněla hned v časném ránu, byl opravdu ten mladý, bezohledný, podlý a lstivý pán, který se krutě zbavil nejprve těch, kdo mu pomohli na výsluní a znali ho v dobách, kdy ještě vůbec nic neuměl (což ovšem přetrvalo) a neznamenal, a který se obklopil nelidskými bytostmi, protože normální člověk mu nemohl rozumět.

Z té stručné charakteristiky je Vám určitě jasné, o koho šlo: ty vlastnosti jsou zcela typické a na první pohled zřejmé.

Samozřejmě, šlo o Caligulu, který se právě proto, že jeho nesmyslům nikdo nerozuměl, obklopil ve své funkci raději zvířaty, svým spolukonzulem například dokonce jmenoval koně (u nás jsou vzhledem k tradici poněkud typičtější volové, jakkoli se je svého času svatý Václav pokoušel exportovat).

« Zpět