yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
To je samozřejmě naprosto logické, a jak jistě každý z nás chápe a velice dávno dobře ví, je to dokonce zcela zákonité. Plyne to totiž už z onoho známého základního rozdílu mezi standardním učitelem a standardním novopečencem. Že si na něj nemůžete zrovna nějak vzpomenout? Pro jistotu si ho tedy připomeneme úplně dole v P.S., stejně jako onu skvělou a výstižnou (a také velmi, velmi optimistickou) charakteristiku novopečence na vysoké škole. Neboli: co jest to novopečenec na vysoké škole? Dokonce na libovolné vysoké škole, nejen na té západočeské (ale ovšem i na ní). Vizte opět v P.S.
Bývalý studijní proděkan například nově zkonstatoval, že bylo vyhozeno ještě velice málo pedagogů a že je třeba rozloučit se i s celou spoustou dalších, což iniciativně připravuje (asi aby byl pečlivě připraven, až ho s prosíkem pozvou zpátky do vysokých akademických funkcí). Prostě je to tak, že občas i bývalé novopečence osloví můza (či Můza).
A jak sami vidíte, nemusí vždy jít ani o skvělé právnické postřehy onoho včerejšího typu, že správní řád má přednost před staršími zákony, tedy i před zákonem o vysokých školách, protože je novější (kdo nevěří, že by právník něco takového mohl napsat, tomu ochotně napovíme jednací číslo tohoto nezvyklého moudra: DFPr 414/2010).
Protože podle § 1 odst. 2 správního řádu se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mohou být řešení celkem tři: buď pan bývalý proděkan nedočetl ve správním řádu až tak daleko (kdo by se taky prodíral houštinou paragrafů od samého začátku zákona až k jeho téměř nekonečně vzdálenému § 1 odst. 2), nebo si s typicky vogonským smyslem pro humor prostě dělal ze soudu (jemuž byl jeho text doručen) bohapustou legraci. Že Vogoni jsou přece zlá monstra bez smyslu pro humor? No právě. Za třetí mohlo jít o reakci na děsivý propad fakultních financí, který bývalí novopečenci za své krátké diktatury způsobili, a který hodlali řešit masivním snižováním mezd, v nejhorším i svých. Snížíte mi mzdu? Tak já na oplátku nebudu učit ve správním právu o tom, že správní řád se použije, jen když jiný zákon nestanoví jinak! Představte si, kdyby učili přírodopis nebo počty: Hospodařil jsem tak blbě, že musím snížit plat dokonce i sám sobě? Za trest Vám zatajím hlodavce. Nebo malou násobilku.
Původně tedy novopečenci chtěli snižovat mzdy, nyní pro ten děsivý případ, že by snad znovu chopili výnosných funkcí, avizují pro změnu další hromadné propouštění. Tentokrát tedy o právnický postřeh nešlo, ale můza pana bývalého proděkana oslovila úplně stejně jako jindy.
Protože P.S. je beznadějně obsazené a stejně už jsme u konce dnešní úvahy, nezbývá, nežli si říci hned tady, jakpak pěkně to slečna Můza, ostatně podobně, ba doslova stejně, jako jiné slečny, bývalého pana funkcionáře oslovila: Uhni, …(následuje pátý pád, jímž oslovujeme či voláme, od nějakého nelichotivého označení, například vykastrovaný tur domácí na tři, nejlehčí forma slabomyslnosti na pět a podobně).
P.S. Učitel je povolání, novopečenec však diagnóza. A co že jest to novopečenec na libovolné vysoké škole (tedy včetně oné plzeňské)? No přece nezvaná návštěva.