yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nedělně komisařská
Neděste se ovšem,nevracíme se k žádným hrůzným tématům, k žádným děsuplným rozprávěním o notorických lidových komisařkách (míněno notoricky se vyskytujících), tentokrát jde pro změnu jenom o docela normální komisařky, konkrétně eurokomisařky.
Určitě Vám totiž v právě končícím týdnu neuniklo, že tuzemská eurokomisařka k nesmírnému zděšení svých spolustraníků a koaličních partnerů vyfasovala rezort spravedlnosti.
Ano, my obyčejní, prostí smrtelníci si ještě pamatujeme, jak s tak zvanou spravedlností zatočil náš oblíbený a milovaný notorický pan exministr. Kdyby tak on byl eurokomisařkou, to by k nám Evropa teprve vzhlížela.
Především by bylo reformováno vše, co reformovat lze i nelze, a to se vší originalitou, odborností a hlavně půvabem. Jistě si vzpomenete, že zatímco se práce na reformě fakulty vykonává soustavným opakováním slova reforma na fakultních schodech, justiční proměny se pochopitelně realizují úplně jinak, opakováním téhož slova na chodníku (v obou případech však nutně před objektivem nejméně dvou kamer a za soustavného pomlouvání svých předchůdců). Ale považte, že Evropská unie má 23 úředních jazyků. Ta zodpovědnost, aby to člověk nezkazil. A jaký přízvuk zvolit při pronášení výrazu reform (estonsky) či třeba reformat (maltsky)?
Navíc by se Evropa rychle dočkala nového celoevropského občanského zákoníku. Protože pan exministr je vděčen i věřen svým hlubokým inspiračním vzorům, a protože se svých funkcí vždy držel jako, hm, cosi košile, dostalo by se těmto jeho vzorům nejen tuzemského uznání, ale i uznání celoevropského.
Zatímco dnes musí s takovým vzorem, jakož i se vším ostatním, co z lidského těla pochází, důstojně nakládat jen náš národ, případně cizinci žijící na našem území (podle § 111 odst. 3 občanského zákoníku), nově by to postihlo celý kontinent.
Navíc by se nezměrně zjednodušila i práce evropských komisařů. Vzpomeňte si (už jsme o tom samozřejmě psali), jak nám pan exministr kmotrovské spravedlnosti v reakci na páně prezidentův výrok o stupiditě některých ústavních zvyklostí konečně prozradil, že přece „nepsaná pravidla platí pro všechny vyspělé státy“ (v dřívější zodpovědné činnosti na vysoké škole i na ministerstvu se tím ovšem už zásadně řídil). Zatímco pro reformátory tedy platí nepsaná pravidla (jež si sami podle potřeby vymýšlejí), pro normální lidi platí nový občanský zákoník (nejspíš za trest). A podle pravidel, jež si sami vymyslíte, se přece žije podstatně jednodušeji.
Taky se obáváte, že všechny tyto naděje budou zmařeny?
