Nejen Kim

Je Kim šílený? Nebo snad Kim šílený není?

Kim není šílený a KLDR na Spojené státy nakonec stejně nezaútočí.

Čímž ovšem bude promrhána opravdu skvělá příležitost. Neboť v oněch zlatých totalitních časech jedna nejmenovaná notorická dáma (tehdy ovšem ještě notorickou předsedkyní nebyla) v semknutých řadách bojového předvoje nejlepších dělníků, rolníků a vůbec občanů (nikoli však inteligence, pochopitelně, s tou ona dáma neměla, nemá a nechce mít opravdu nic společného), jak byla rodná strana výstižně charakterizována dokonce i v tehdejší ústavě, skvěle analyzovala tři geniálně vítězné bitvy Kimova dědečka, sice taky Kima, ale Ir-Sena.

Kdyby nyní vnuk Kim (Čong-un) na hlavu porazil Spojené státy, mohly by být z politologického pera oslaveny jeho vítězné bitvy, s ohledem na kvalifikaci pisatelky klidně i v ruštině.

Konec konců však žijeme ve světě sci-fi.

Nejmenovaná notorická dáma přece již vstoupila do dějin tohoto žánru skvěle vymyšlenými zápletkami, především pak výmyslem univerzální sítě, omotávající tu nějakou školu, tu celý svět, takže by jí jistě nečinilo nejmenších potíží si nějakou tu bitvu poutavě vykonstruovat. Jak ukázala (smutná) zkušenost, i těm nejodvážnějším fantaziím vždy nějaký ten prostý člověk uvěří, takže by díky ní do některých prázdných hlav mohlo proniknout alespoň povědomí o velkém severokorejském vítězství nad hnusným americkým imperialismem, nepřítelem všeho lidstva (ba i hlodavců, jak jsme viděli na příkladu nebohého sviště Phila, který kroutěním zadkem vyvěštil jaro, jež se však nedostavilo, takže se díky tomu nebohému hlodavci dostalo imperialistického ostouzení).

Konec konců, o skvělých fantaziích notorické dámy už kdysi dávno věštil třeba i takový římský básník Vergilius.

Samozřejmě, neměli bychom ho moc propagovat, protože to přece jen byl hnusný římský rychlostudent (získal své pofidérní vzdělání studiem od roku 55 jenom do roku 52, neboť ještě ke všemu studoval před naším letopočtem). Na druhou stranu mu trošku polehčuje, jak uctivě a vpravdě prorocky psal o notorické paní předsedkyni. Posuďte ostatně sami: Publius Vergilius Maro: Zuřivost a hněv vrhá rozum do záhuby.

Někteří by možná mohli hledat ve Vergiliových citátech naději (Žena je vždy vrtkavá a pokaždé se zachová úplně jinak, napsal třeba), ale lepší je hledat naději u Marxe.

Ten přece materialisticky opsal od Hegela jeho idealistické učení, mimo jiné o vývoji ve spirále, neboli o vývoji, který se (na stále vyšší úrovni) opakuje.

Marx samozřejmě musí mít pravdu, ale bude přenádherné, až se to ukáže: Právnická fakulta ZČU je institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (a vždycky byla, vždyť to přece tvrdila i Akreditační komise!).

Konec konců, proč ne?

Vždyť i ti studenti, jež ona notorická paní předsedkyně tak nesnášela, už snad dostudovali úplně všichni, většinou dokonce dost dávno.

Nikoho snad dnes nenapadá rušit ministerstvo školství kvůli zločinnému Moravcovi (není míněn onen „arogantní sebestředný nabob,“ provozující nedělní žvanírnu a vlastní televizní verzi Studia kamarád, jak napsal tento týden Reflex, ale fašistický ministr školství)?

Snad ani notorická paní komisní nechce zrušit brněnská práva, i když jejich děkan (profesor Rudolf Dominik) kolaboroval s nacisty a byl za to dokonce odsouzen na dva roky do vězení (to takový Vlasta Burian, který nekolaboroval, byl za kolaboraci odsouzen na tři roky, protože si to diváci při jeho procesu, vedeném objektivně a nestranně v městské knihovně, opravdu moc přáli)?

Nebo snad přece jen?

« Zpět