Nejenom ruka

Kdyby tak byla slepá jen ruka trhu!

Včera jsme si však připomněli, že na rozdíl od všelijakých poměrně velkých a okatých, ale jinak nepěkných a hloupých bytostí je ruka trhu nejen neviditelná, ale dokonce i slepá (takže trh práce má eminentní zájem o absolventy plzeňských práv).

Spravedlnost má samozřejmě přímo v popisu práce být slepá, takže soud rozhodl, že plzeňská právnická fakulta je plnohodnotná fakulta ve smyslu zákona. To je samozřejmě dokladem justiční slepoty, neboť notorická paní komisní svým vnitřním zrakem bez ohledu na skutečnost vždy viděla opak.

Historie má ovšem na rozdíl od reformátorů smysl pro humor, takže zmíněný závěr padl ve věci pana studenta, který právě s notorickou paní komisní tak radostně popíjel. To ovšem bylo ještě v únoru. Apropos, tou sice velkou, ale nepěknou a tupou bytostí jsme samozřejmě mysleli ostrorepa amerického, který má oči i na ocase.

Lidé jsou ovšem při pátku unavení a bez fantazie, takže dnes nejspíš máme prvního března.

Kdyby bylo loni, měli bychom ovšem kvůli právnickému rychlostudentovi Řehořovi (XIII.) pořád ještě únor. A kdybychom používali třeba židovský kalendář, sice bychom v březnu nebyli, protože ho tam nemají (druhý měsíc roku je ljar nebo ziv a třetí pro změnu sivan), ale protože měsíce mají vždy buď 29 nebo rovnou třicet dnů, byli bychom aspoň ve třetím měsíci, protože 29+30 je 59 a dnes přece máme už šedesátý den roku.

Ovšem jen pan komukoli náměstek ví, kde bychom byli, kdybychom počítali podle jeho nepřetržitě proměnlivého kalendáře, který za drobný univerzitní penízek, pouhý milion či dva vytvořil pro nejmenovanou západočeskou vysokou školu.

Některé roky mají podle potřeby tisíc dnů, je-li třeba vytvořit rychlostudenta, jako v případě popsaném panem náměstkem pod univerzitním č.j. R-377–10, kde 126 dní je 0,1 roku. Rychlostudenta lze ovšem vyrobit i naprosto opačným postupem, kdy rok má podle pana náměstka ve skutečnosti jen 39 dnů. Třináct dní je totiž podle univerzitního č.j. R-594–10 právě 0,3 roku, neboť absolventovi, který studoval od od 19.6.2001 do 6.6.2005, chybí podle tohoto geniálního psaní do doby čtyř let studia 0,3 roku, neboli čtyři měsíce (takže byl hbitě a samozřejmě oprávněně označen za rychlostudenta).

Kalendář
je tedy moudře sestaven tak, že kdybyste snad studovali i dvacet let, stejně lze hbitě vypočíst a odhalit Vaše odporné rychlostudentství.

Takže kde bychom byli, kdybychom se řídili moudrými kalendářními poznatky páně náměstkovskými?

Já to samozřejmě vím, ale před dvaadvacátou hodinou to jaksi nelze napsat, takže se spokojme s tím, že netušíme, zda bychom byli v únoru či březnu, ba ani, zda bychom byli letos, napřesrok nebo naopak předloni.

Pan vždy náměstek nám ovšem prozradil, že se svým geniálním týmem sestavili novely dvaasedmdesáti předpisů, které si vyžádá nový občanský zákoník (kromě toho, že si vyžádá bolestné období bezpráví v délce deseti až dvaceti let, jak nás informoval funkcionář soudcovské unie).

Jenže jak se těch jedenasedmdesát počítá? Podle jeho dopisu č.j R-595–10 od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc, konkrétně O,12 roku neboli 43 dnů (což je 34,6% z těch 124, jež by vyšly dítku školou povinnému). 71 by potom znamenalo 205, kde je ale psáno, že se bude počítat právě podle tohoto páně náměstkovského psaní, když podobně objevné jsou i jeho jiné dopisy (jenže každý úplně jinak).

Takže se spokojme s tím, že nevíme.

Ačkoli víme, kde bychom se ocitli, kdybychom přijali páně náměstskovské uvažování (jen to nelze před dvaadvacátou hodinou náležitě pojmenovat), netušíme podle jeho kalendářních kreací, zda nový občanský zákoník už náhodou několik let neplatí, anebo zda se máme radovat, že bude naopak platit až za mnoho let (počítáme-li roky o 1260 dnech podle jeho č.j. R-377–10).

Třetí tisíciletí nás tedy neustále staví před nejrůznější záhady a tato nejistota je jeho plodem.

Máte vůbec rádi všelijaké exotické plody? Tak to si po Novém roce díky našemu skvělému notorickému panu exministrovi opravdu užijete.

Zajímavým plodem bude třeba dým z továren, nehledě k všelijaké plísni.

Ustanovení § 491 odst. 1 občanského zákoníku nám totiž jednoduše a srozumitelně, ba přímo lapidárně, říká, že „plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené podstaty, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.“ Jen nějak nevím, jak se ten dým z továren bude například dělit mezi spoluvlastníky (vím, že podle poměru podílů, jak to stanoví § 1120 odst. 1, ale přece jenom).

Aspoň, že číst v současnosti všelijaké zprávy je vskutku nezvykle povznášející.

Dostali jsme se do ostudné úrovně, kdy oponent je nejen kritizován, ale rituálně odsuzován a vylučován ze slušné společnosti či národa.

Což kupodivu nebylo napsáno (včera v Lidových novinách) o někdejší mediální bublině, nesprávně nazývané kauza plzeňských práv, ale o současné politické situaci.

Potravinářský magnát zase konstatoval (taky při čtvrtku), že neschopní, kteří šli hned po škole do politiky, jen žvaní, slibují a prostě jsou neschopní.

Musíme si uvědomit, že i když má stoprocentní pravdu, rozhodně nehovoří o notorickém panu exministrovi kmotrovské spravedlnosti, protože ten se přece vydal do politiky, ještě dlouho před tím nežli dostudoval (a na rozdíl od všelijakých ohavných politických přeběhlíků zůstal věrný straně, do které již jako hošík hrdě vstoupil, své rodné Občanské demokratické – alianci).

« Zpět