Nejste sami!

Ačkoli drobná paralela by tu byla, zpívaly Chinaski na oslavě desátého výročí vzniku plzeňské právnické fakulty (to bylo v dobách, kdy si studenti odhlasovali, že chtějí právě tuhle hudbu, a učitelé se tedy na ni složili), a něco podobného třeba zazní i na oslavě dvacátého výročí příští rok, i když tam budou spíše zaznívat vzpomínky na vítězný únor 2012, kdy studenti a učitelé svou fakultu uhájili před nespravedlností, bezprávím a bezprecedentním pošlapáváním akademických práv i práva vůbec.

Paralely tu prostě jsou. Skvělá renesanční Florencie hostící Leonarda i Michelangela, náhle upadla do inkvizičních spárů zapšklého mnicha (Savonaroly), a malíři jako Botticelli nejenže pálili vlastní obrazy, ale dokonce zapírali, že je malovali.

Paralely tu prostě jsou. Kdyby v listopadu 1989 mráz, hrobové mediální ticho, machinace, pokoušení i útlak zahnaly lidi domů, žili bychom možná ve stejně malebném skanzenu, v jakém žijí Severokorejci. Kdyby to, co zkusili s plzeňskými právy, tvůrcům tohoto největšího zneužití moci v po roce 1989 vyšlo, mohli by snad už všechno. Co kdyby si pan ministr (podle novin nespravedlnosti nebo kmotrovské spravedlnosti) vzpomněl, že by mu to v Brně slušelo líp? Co kdyby si pan profesor Eliáš pomyslel, že po pseudonovém občanském zákoníku napíše Summu vědy lékařské?

Nedejte se zviklat hlasy pochybovačů, naštěstí stále vzácnějšími a vzácnějšími (omlouvám se: řidšími i řidšími). I v časech komunistické totality se našli tací, kteří psali do všelijakých novin, že republiku si rozvracet nedáme, a že zaprodanci, ano, i korupčníci, patří do pekla nebo aspoň za mříže.

Naopak, nejste sami.

Ve středu s Vámi mrzli medici, strojaři, studenti elektrotechniky, studenti brněnských práv a mnozí a mnozí další, a slibují, že přijdou zas. Podívejte se třeba na skvělé stránky soudce Nejvyššího soudu pana doktora Vrchy, který na nich upozorňuje, jak paní předsedkyně vůbec není ve střetu zájmu, když působí třeba ve správní radě CEELI Institutu, zaměřeného na realizaci právnických studijních programů, především studijního programu zaměřeného na státní zástupce a soudce (?!). Přečtěte si tam skvělé porovnání článků z tisku nadepsané, že práva v Plzni by měla skončit, zatímco hrstka bývalých plzeňských pedagogů (Eliáš, Korbel a jiní) připravuje v tichosti novou soukromou vysokou školu právnického zaměření (jak se ostatně pan náměstek hrdě pochlubil v Táborském deníku už loni 11.8).

Nejsme sami. Protože co si řekne normální, myslící člověk, když se zamyslí nad tím, zda je možné, aby zloba, pomstychtivost, slávychtivost jedné či několika bytostí mohla v právní státě způsobit legální pogrom tisíců studentů?

To není možné, řekne si přece úplně každý normální člověk.

Protože to není možné.

Včerejší ihned.cz nám prozradilo, že oni zlobní zadupávači všech práv a lidských hodnot nemohou nikdy uspět.

Podmínkou úspěchu (i když se tam píše o podnikatelské činnosti) je kreativita a láska. Tedy něco, co nejen nemají, ale ani neznají.

Podmínkou úspěchu je láska. Proto vyhrajete!

« Zpět