yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Naši potomci si jednou budou těžce lámat hlavu.
Blahé paměti (konkrétně v roce 1832) v jedné z největších, leč nejzaostalejších zemí světa vytvořili (na pokyn cara Mikuláše I.) Svod zákonů, zahrnující veškeré právo oné veliké země, platné od roku 1639. Svod zákonů bývá obvykle označován za dílo zpátečnické, konzervující feudální normy a bránící rozvoji.
V jedné z nejmenších zemí světa se po 180 letech hrdě přihlásili k odkazu onoho ideálu zaostalosti a vytvořili něco obdobného: sbírku inkorporovaných feudálních norem, konzervující právo bránící rozvoji. To se samozřejmě snadno stane, zejména když nad školami tvrdou rukou vládne někdo, kdo s láskou a oddaností vystudoval jazyk onoho Svodu zákonů. Pokud je věc jasná a tajemného nikde nic.
Záhady se však stejně objeví.
Potomci si dozajista budou lámat hlavu, zda autoři onoho svodu (synonymem svodu je sice v naší řeči lákadlo, ale jde o něco naprosto nelákavého) měli blíž například k paní Magdaleně Dobromile Rettigové?
Její slavná kuchařka obsahuje totiž i recept na chleba s máslem (zařazený mezi jídla nezdravá), a páni autoři, ba i někdejší pan notorický exministr nás přece zahrnovali v onom kodexu i mimo něj recepty podobně důležitými, jako byl recept na chleba s máslem.
Jenže tím podobnost končí: paní Dobromila byla přece manželkou právníka, což je profese, se kterou autoři rozhodně nechtěli nic mít (a že si s právem a právníky opravdu nikdy nezadali, dokazuje přece právě i jejich dílo). A navíc ona dáma sepsala i knihu Kafíčko, aby si ho lidé mohli vařit doma a nemuseli chodit do kaváren, kde by mohli být nadobro zkaženi zlovolným žvaněním bulváru a hloupých a ulhaných novin vůbec, zatímco páni autoři, o notorickém panu exministrovi nemluvě, by za zmínku o sobě v novinách prodali kdekoho, dokonce možná by zaplatili i pár drobných.
Že by šlo spíše o nápadnou podobnost s makaky, především červenolícími? Podle posledních zpráv přece makaky v cestě za jejich cílem nic nezastaví. Jenže i tady další podobnost chybí: makak červenolící (makak rhesus) je totiž vynalézavý, inteligentní a sympatický tvor. Tak jen ať si potomci lámou hlavu dál.
Jak může takový tvor z budoucnosti pochopit něco tak logického a jednoduchého jako náš občanský zákoník? Tak třeba: kdo souhlasí, aby jeho tělo bylo pitváno, zapíše přece podle § 116 své stanovisko do rejstříku. Ať si tedy potomci lámou hlavu, zda ti, kdo zoufale touží jen potom, aby je co nejúplněji pitvali, za bezesných nocí pláčou nad tím, že žádný rejstřík pitvychtivců, do něhož by se radostně upsali, neexistuje.
Ledaže by ti potomci měli štěstí a našli řešení ve starších zprávách. Třeba už na letošní Veliký pátek přece pravil pan předseda Nejvyššího správního soudu, že legislativu u nás tvoří právě hlupáci (a kdo by chtěl takové autoritě oponovat?).