Není káva, jako káva

Někteří nemnozí žurnalisté a většina ostatního národa se pozastavují nad tím, že pan exministr působící jako novopečený pan děkan na plzeňských právech lže.

Kromě jiných lží mu předhazují i onu slavnou výmluvu, že ho bolí zuby, kterou pronesl proto, že se bál potkat s expředsedou akademického senátu, a se kterou se televizím dokonce radostně pochlubil (jiní lhali, nepochlubili se a museli rezignovat, aspoň pokud budeme novinám věřit víc než datum, nevěděli totiž, že když lžete, musíte se tím hrdě vychloubat). Že nasliboval, jak od loňského září přivodí už jen pozitivní medializaci právnické fakulty, jak nikoho z pedagogů nevyhodí (to navíc nebylo ani v televizi a nebylo u toho víc než deset, jedenáct lidí), to jsou přeci zanedbatelné drobnosti. Kdo kromě zapšklých hnidopichů by se k takovým maličkostem vracel? Konec konců, když se prohýřila skoro třetina rozpočtu, není divu, že se muselo vyhodit pár učitelů (čtyřicet?).

Samozřejmě, že se pak stane, že ten či onen předmět nemá kdo učit, a tak se sladkými slíbky vábí zpět dehonestovaný učitel, a když navíc neumíte napsat ani dopis, musíte si na to taky někoho zjednat (a co teprve, když neumíte napsat šest skoro stejných dopisů). Absolventům, kteří se měli dopustit stejných chyb jako novopečení proděkani, jen v daleko menší míře, byly totiž rozeslány nepodepsané dopisy, které se z větší části opakují (jak že to říkal pan televizní moderátor: Ctrl-C + Ctrl-V?) a které obsahují celou řadu opravdu originálních stupidit nejen z oblasti práva, ale zejména z počtů (1+1+3=6 a jiné ještě lepší). Pan rektor sice naznačuje, že ty dětské anonýmky psal pan novopečený děkan, ten však už dávno v médiích prozradil (co taky už dávno v médiích neprozradil, že?), že ty dopisy píše (a kopíruje z jednoho do druhého) jeho bývalý náměstek (ten pán, o kterém dr. Yekta Uzunoglu šíří, že po něm požadoval, ale nedostal, úplatek). To se ale pořád pěkně opakuji, že? Nebojte se, novinka taky dorazí. Už jde.

S mediální otevřeností sobě samému vlastní pan děkan při té příležitosti zveřejnil, že angažmá jeho pana exnáměstka už tak nahnutý rozpočet nijak nezatíží, protože dostane plat tak na kávu. Že by Západočeské Univerzita dostala tu pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů za to, že vykecala, že pan exnáměstek je, pokud jde o kávu, fakt fajnšmekr? Jak vidět, není káva jako káva. Myslím, že nejsem tak úplný troškař, ale nejdražší káva, kterou jsem kdy pil, stála tři stovky, jako člověka ze staré školy mne to pěkně uzemnilo, a dokonce se musím přiznat, že kvůli tomu chodím na kafe jinam. Možná to taky bude tím, že mi kávu neplatí univerzita, ale musím ji zacvakat pěkně ze svého.

Lidé už mají dost toho, že novopečenci nebo jejich kamarádi vynesou všechno, co se kde šustne, ještě dřív než se to šustne, nebo dokonce i když se to ani nikdy nešustlo. Podívejte se, myslí si, novopečenci vynesou kde co a dostanou za to funkce, na které evidentně nestačí a které si nezaslouží. Tak coby taky něco nevynesli, třeba se na ně štěstí usměje a spadne jim za krk taky nějaká funkce. A tak vynesli, kolik dostává pan exnáměstek na kávu.

Jak jsem napsal v nadpisu, není káva jako káva. Exnáměstkovská káva musí být fakt třída.

Kdybych byl takový lump, za kterého mne zblblá média dlouhodobě označovala, napsal bych teď: pokračování příště (to be continued řečeno řečí televizních seriálů). Ale já mám v různých věcech kabát z mlčenlivosti, nesmím skoro o ničem ani naznačovat, tak si dopřeju tu radost Vám zprávu, kterou jsem dostal, přeposlat. Podobně asi uvažoval pan rektor, když dostal ty hnusné anonymy svědčící o nízké inteligenci svého pisatele či pisatelů, taky je přeposlal, aby se o tu srandu rozdělil. Stejně jako já teď. Podivný pisatel, který se bojí podepsat (kdybych psal takové zhovadilosti, taky bych se bál podepsat), pobere za své dopisové angažmá něco, aby měl na kávu. Přibližně milion (korun českých). Už se moc nedivím, že pan exnáměstek tak iniciativně přispěchal na pomoc. Já sice vím, že iniciativní blbec je horší než třídní nepřítel, ale za ty prachy?

Když už mu univerzita vnutila přes 160 000 za každý z anonymů (a to jsou ještě tak z poloviny všechny stejné, navíc jich pořád dorazilo jen pět, ale zase kdyby nakonec psal všech 70 dopisů, samozřejmě zase skoro stejných, nebylo by to už ani 15 000,– Kč za kus), mohl si aspoň od nějakého učitele ze základní školy nechat spočítat polovinu z pěti a jiné složité výpočty, na něž sám nestačí (klidně i za pár stovek). Jenže na druhou stranu, za tři má jen ten, kdo šetří. A protože káva pana exnáměstka vyjde tak na osm řadových učitelů, šetřit je třeba.

« Zpět