Nepřizpůsobivá rovnost

Uznejte sami, k čemu by někdo potřeboval peníze, nota bene veřejné, tedy vlastně naše, na nějaké hopsání, skákání či koulení a padání?

Nový občanský zákoník nikdy nepoužívá takové ošklivé komunistické termíny, jako je třeba rovnost. A taky se zdá, že třeba obchodní společnosti (pardon, korporace) mají tak trošku protekci.

Zatímco tisíce a tisíce nejrůznějších sportovních sdružení budou muset za poctu, že budou moci užívat zkratku „z.s.,“ neboli zapsaný spolek, vypláznout tisíce a tisíce korun (protože budou muset nechat zapsat změny požadované novým občanským zákoníkem do příslušného spolkového rejstříku, přičemž podle čl. 11 sazebníku soudních poplatků přijde takový zápis změny u spolku na krásnou tisícikorunu), což je jen dobře, protože by za ty stamiliony jejich členové někde pobíhali, poskakovali nebo dělali podobné sportovní podivnosti, obchodním korporacím, zdá se, nic takového nehrozí.

Podle § 777 odst. 2 zákona o obchodních korporacích jsou obchodní korporace (třeba akciová společnost) povinny přizpůsobit do 30.6. 2014 listiny uvedené v odst. 1. Jenže v § 777 odst. 1 jsou uvedeny jen společenské smlouvy (a nic jiného, srov. citaci: „ujednání společenských smluv /!/…“). Jde o hlavu II. části druhé zákona o obchodních korporacích, přičemž § 776 stanoví (cituji): „Pro potřeby této hlavy se stanovy a zakladatelská smlouva považují za stanovy.“

Kdo by řekl, že stanovy jsou stanovy?

Logika nového občanského zákoníku je tak zvláštní, že je možná třeba výslovně stanovit, že pro tentokrát jsou stanovy přece jen stanovy.

Zákon o obchodních korporacích sice stanoví (v § 3 odst. 3), že „společenskou smlouvou se… rozumí i stanovy a zakladatelská listina,“ ale jen (cituji:) „pro potřeby této hlavy (tj. I. hlavy první části) a hlavy IV.“

Podstatné ovšem je, že v hlavě II. části druhé zákona o obchodních korporacích stanovy jsou stanovy, a ne společenská smlouva, takže není třeba je měnit (přizpůsobovat).

Takže obchodní korporace zřejmě proti všemu očekávání nemusí své stanovy ničemu přizpůsobovat.

Že by přece jen naopak šlo o skrytý návrat k rovnosti?

Máme už přece nepřizpůsobivé občany, tak teď budeme mít i nepřizpůsobivé obchodní korporace.

Což nám připomíná, že podle zákona o veřejných zakázkách je vlastně možné kauci nahradit bankovní zárukou (§ 67 odst. 1).

Jenže (jak přece praví důvodová zpráva k § 2029 až 2039 občanského zákoníku, kterou jsme se bavili už včera), nově se zavádí pojem finanční záruky, protože záruku přece už nemusí vydat jen banka, ale ve svobodné zemi kdokoli.

Tak že by nám tudíž vydávali záruky v oblasti veřejných zakázek třeba i ti skvělí nepřizpůsobiví občané?

Díky našemu novému z.z., kde druhé z znamená zákoník, zatímco to první nemusí nutně znamenat zapsaný.

« Zpět