Nespravedlivá

Žijeme v zemi, kde se s některými lidmi až skandálně nezachází spravedlivě. A to nejen s normálními lidmi, dokonce se takhle už zachází i s ministry (zejména s ministrem podle jedněch novin nespravedlnosti a podle jiných novin spravedlnosti kmotrovské).

Mnohokrát už jsme si napsali, že na studium na vysoké škole se nevztahuje správní řád (§ 68 odst. 1 zákona o vysokých školách) a že podle správního řádu lze rozhodnutí přezkoumat nejpozději do roka (§ 96 odst. 1). Pan ministr ještě jako exministr prosazoval, aby se vysokoškolské studium posuzovalo podle správního řádu a aby byly jako správní úkony, jimiž nejsou, přezkoumávány vysokoškolské diplomy, a to třeba i patnáct let dozadu, a nikomu to nevadilo (chvílemi se zdálo, že naopak). Neboli: překročení zákonné lhůty o čtrnáct či více let nikomu nevadilo.

Teď podal kárnou žalobu na brněnského soudce o slabé tři měsíce později, než podle zákona mohl, a má to být špatně (podle Nejvyššího správního soudu, který jeho žalobu odmítl jako opožděnou, nepochybně ano).

Stěží rok nereagoval na nějaké švýcarské nabídky peněz, a místo aby si ho všichni vážili, že ho ani tak velké peníze nepohnou k nějakému úsilí, zase to má být špatně? Dělá přece pořád to samé (nic) a přitom se z milovaného idolu stává podivným boxovacím pytlem, a to nejen vzhledem, jak sám konstatoval při přednášce studentům ekonomie, ale i funkcí.

Vlastně je potřeba upřesnit, nepřednášel studentům ekonomie, protože ti moudře nepřišli, a Bůh sám ví, komu přednáška byla určena, protože zlolajní experti připravili panu ministrovi nějakou jinou.

Prostě, kdybych byl dotyčným pánem (Bože, jen to ne!), byl bych v šoku. Například kdybych si přečetl dnešního Neviditelného psa (cituji): „Zprávy…upevňují v povědomí bezbranné veřejnosti obraz událostí, jenž má odvést pozornost od odpovědnosti ministra nespravedlnosti Jiřího Pospíšila za selhání…v této kauze…Za to, že loňská nabídka na připojení České republiky k švýcarskému trestnímu stíhání prošla kolem něho zcela nepozorovaně, neodpovídají uklízečky na ministerstvu, ale ministr…klíčová úloha ministerstva vyplývá z mezistátní smlouvy o právní pomoci a je nezadatelná. Státní zastupitelství hraje úlohu subdodavatele…za účelem zastření ministrova manažerského selhání se staví krásná Potěmkinova vesnice…podle představ pečovatelů o oblíbenost ministra má být veřejnosti jasno…“

Jak se dále na Neviditelném psu píše, pozornost se tím odvrátí od šéfa resortu, který podle svých vyjádření za nic neodpovídá, nikoho neřídí, on je pouze skvělý.

Jako pan exministr kašlal na zákony vůbec a na lhůty zvlášť a tak pěkně mu to vycházelo. Teď jako ministr nedodrží lhůty o pár měsíců, a má to být špatně?

Řešení se přímo vnucuje: kdyby byl zase exministrem, třeba by mu zase procházelo?

« Zpět