Netopýří trus

Abychom pochopili některé věci, je třeba mít od nich náležitý odstup. A jindy je zase lepší ho nemít.

Prostě, jak kdy.

Už včera jsme si psali, jak moc je dobře, že notorická paní předsedkyně a její nohsledi nepřednášeli své ohromující soudy kdesi na tropickém pobřeží Pacifiku.

Samozřejmě, na to, aby někdo vychrlil hromadu fantazií o plzeňských právech, nemusí ještě jezdit do Plzně. Naopak, v neútulném prostředí domova se iritující výmysly přímo vnucují, stejně jako kupodivu v útulné hospůdce u vínka., Konec konců, ani nejlepší pisatelé sci-fi nebyli ani na Aldebaranu, ba ani na měsících Saturnových, a přesto dobře vědí, co se tam děje. Nic se ale nemá přehánět, takže to, co se dělo, děje a bude dít v Plzni, je lépe si vymýšlet ve stinné hospůdce kdesi v Praze, nežli v žáru tropů.

Tím spíše, že tamní obyvatelé jsou uvyklí tomu, že jejich čtyřiceti a vícestupňový sluneční žár evropské mozky spolehlivě rozpouští a jejich nositelé potom blábolí pitomosti až neskutečné. Logicky by potom nahlédli, že zdrcující soudy na adresu studentů a učitelů z Plzně jsou jen dalším zblbnutím z vedra a jistě mylně by se domnívali, že jde prostě o hloupý blábol, jemuž netřeba věnovat pozornost a který lze vyléčit ledovou sprchou, případně opakovanou.

Rozhodně nikdo z těch, kdo tu blábolí nesmysly, není uznáván a ctěn, ale prostě jen zchlazen či zchlazován, v horším případě internován v chladném kamrlíku místního blázince.

Od jiných záležitostí je naopak lepší onen náležitý odstup mít.

Nikdy jsem třeba nepochopil, jak je možné označovat za rychlostudenta někoho, kdo namísto pěti let studoval pět let, případně ještě déle (někdy dokonce ještě mnohem déle) a někdy nepostačovaly k vysvětlení ani matematické kreace pana vždy náměstka.

Ale nejčastější poranění v Kostarice je pokousání leguánem, ačkoli žádný leguán nemá a nikdy neměl žádné zuby.

Ovšem když se Vám rozezlený leguán zakousne do ruky či do lýtka, snadno si představíte, že zuby má, ačkoli to tak prokazatelně není.

Podobnost tedy až neskutečná a vysvětlující.

Postačí podívat se na sličného leguána, a hned máte před očima notorickou paní předsedkyni a její plzeňské fantazie.

Když se do někoho ona notorická dáma zakousne, hned uvěříte, že jde o rychlostudenta, jen aby se nezakousla do Vás.

Jiné věci se tu chápou hůř, prostě jiný kraj jiný mrav (jde přece o obskurní zemi, kde občanský zákoník nečítá ani 1500 paragrafů).

Čištěním se tu například poměrně zásadně zabývají lidé, kteří rozhodně nepatří ke společenské špičce, spíše naopak ( v tom vlastně zas tak velký rozdíl není).

Ale i když třeba netopýří trus skoro nejde vyčistit, rozhodně za svou vysoce záslužnou činnost neberou nijak horentní částky.

Za pořádné vyčištění od hromady netopýřího trusu sice nějaký ten tisíc colonů taky dostanete, problém však je, že to stačí tak leda na kafe (koruna je něco přes padesát colonů). Vzpomeňme, jak pan náměstek za své dopisy dostal asi milion či dva na kafe (podle jeho vlastního prohlášení, jakož i podle prohlášení notorického pana ministra kmotrovské spravedlnosti, který mu tehdy šéfoval)?

Dovedete si představit tu nestvůrnou hromadu netopýřího trusu, kterou by za ty peníze museli zamést tady?

Naštěstí na světě snad tolik netopýrů ani nebude.

« Zpět