No jasně!

- klasický příklad slov nyní raději zakázaných. Aspoň zástavním věřitelům a jim podobným.

Náš nový občanský zákoník sice nepoužívá ošklivě totalitního pojmu rovnost, i když se mu nepodařilo vyhnout se tomuto slovu úplně (přece jen i podle něj mají manželé rovná práva a povinnosti, § 687 odst. 1, příjmy si dělí podle § 730 rovným dílem, a tak vůbec).

Zato se však nový kodex velice pečlivě věnuje ochraně všelijakých šikanovaných menšin a zejména pozorně sleduje moderní trendy.

V roce 1961 například u nás bylo 24500 úplně negramotných dospělých, zatímco v roce 2011 už 42000, takže jak vidno, chráněná menšina se nám pod ochranou zdárně rozšiřuje. Na to samozřejmě nový občanský zákoník pamatuje a pokud možno nevyžaduje nic písemného. Dohodnout postoupení pohledávek, a to i celého souboru pohledávek, stejně jako postoupení pozice ve smlouvě nebo sjednání smluvní pokuty lze, jak už víme, namísto sepisování složitých lejster dohodnout jen krátkým (nebo i dlouhým) pokýváním hlavou, rukou či jiným výčnělkem lidského těla, výmluvným šklebem i jakýmkoli jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti.

Samozřejmě na něčem tak triviálním nemůže tak sofistikovaný, byť současně hluboce lidový, kodex ustrnout. Myslíte si, že nelze převést na jiného zástavní právo k nějakému domu či podobné stavbě ústně? To byste se ale, holenkové, vážně dost zmýlili.

Pravda, omluvou Vám budiž, že podle § 560 občanského zákoníku písemnou musí mít smlouvy i jiná právní jednání, jimiž se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (jakož i právní jednání, kterými se takové právo mění nebo ruší).

Copak je ale každý pořádný cihlový či panelový dům nebo podobná stavba nemovitostí?

Podle § 498 odst. 1 nového občanského zákoníku jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby (se samostatným účelovým určením, jako třeba vinný sklep nebo metro) a věcná práva k nim,

a dále: stanoví-li právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku a nelze-li takovou věc přenést jinam bez porušení její podstaty, je taková věc taky nemovitá.

Součástí pozemku nejsou podle § 506 odst. 1 občanského zákoníku stavby dočasné (typickou dočasnou stavbou je třeba čerpací stanice pohonných hmot), podle § 509 nejsou součástí pozemku inženýrské sítě, jako vodovody, kanalizace nebo energetická vedení, ale pozor: ani stavby (například budovy) nebo zařízení, jež s nimi funkčně souvisí. Ale o věcných právech k nim už občanský zákoník tuze pěkně mlčí.

Neboli věcná práva k dočasným stavbám nebo k budovám funkčně souvisejícím s inženýrskými sítěmi už nemovitými věcmi nejsou.

Aneb bankéři pozor: máte písemnou, pěkně vypracovanou zástavní smlouvu na čerpací stanici pohonných hmot? Ne abyste na otázku jejího majitele, zda náhodou nechcete to zástavní právo zrušit, odpověděli například: To určitě, anebo dokonce: No jasně.

« Zpět