Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

Nočně pokongresová

Některé proměny jsou tak zásadní, že jsou až neuvěřitelné.

Víkendová jednání nám pro změnu přinesla opět mnohé naprosto překvapivé, ba až neuvěřitelné,
zprávy.

Například notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti se zcela zásadně proměnil. Kam se hrabe proměna v hnusného brouka, o které nám svého času cosi psal právnický rychlostudent Franz Kafka.

Je úplně k nepoznání (tedy ne rychlostudent Kafka, ale jeho naprostý opak pan exministr), aspoň to sám tvrdí. Už žádný obézní pohádkář (jak o něm svého času napsaly Parlamentní listy poté, co musel studentům ekonomie vykládat, jak hrozně přibral, protože mu jeho zlolajní úředníci napsali úplně jinou přednášku, než jakou přišel přednést , coby pravé a nefalšované dítě Štěstěny ovšem nemusel o svém prudce narůstajícím objemu a stejně klesajícím významu rozprávět příliš dlouho, protože posluchači včas uprchli).

Avšak dnes je už všechno docela jinak a notorický pan exministr je někdo docela jiný.

Pokud mne zvolíte, prohlásil totiž a, jak sami vidíte, rozešel se tím zcela zásadně a diametrálně se svou vlastní minulostí, svými dosavadními názory a hlavně činy, pokud mne zvolíte, vězte, že nezvolíte záškodníka, který si chce vylévat své mindráky a problémy (citováno podle Idnes.cz, ale lze najít i jinde).

Samozřejmě netušíme, odkud se vzal tento úplně nový přístup, ba ani, zda se člověk může opravdu tak hrozně změnit, anebo zda jde o obyčejný předvolební slib, který samozřejmě nebere nikdo vážně (vždyť třeba i onen slavný nositel Nobelovy ceny za literaturu pan Winston Churchill kdysi poznamenal, že demokracie přece končí vhozením lístku do volební urny).

Že by to tedy byl jen předvolební, tedy principiálně nevážně míněný slib, asi jako když utloukl svého protikandidáta v krajských volbách, lakotně nabízejícího nějakých mizerných 800 milionů na místní komunikace, velkorysou nabídkou, že on v případě zvolení na ně klidně dá mnohem víc, možná dokonce až půl miliardy (možná taky proto nakonec drtivě zvítězil 15:15 na mandáty)?

Notorická paní komisní ke kongresu zcela originálně poznamenala sentenci, jež by nikoho jiného nenapadla, a jež je zcela nová a neotřelá, totiž, že kongresující strana je stále ovládána kmotry.

Samozřejmě netřeba zdůrazňovat, že není kmotr jako kmotr, a že jsou kmotrové zlí a kmotrové na rozdíl od nich hodní (klidně Vám na požádání schválí pana nejvyššího zástupce) a že notorický pan exministr je samozřejmě ve službách těch druhých. Ale to přece stejně každý ví.

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN