yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nové pověsti české
Jakmile zúčtuje s rychlostudentem Jiráskem, přikročí notorická paní komisní neprodleně k revizi českých pověstí.Svinstvo už nebude na Kavčí hory nosit Bivoj, ale ona (svinstvo je staročesky vepřové), případně tam budou ony vepřové bytosti docházet samy. To však bude jen trocha z nezbytných změn.
Kdyby pan Albert Einstein neztrácel čas slušností, lidským zacházením se studenty, pojídáním knedlíků, jež si v Praze zamiloval, a návštěvami kavárny Louvre, kde diskutoval s jakýmsi rychlostudentem práv, historie a germanistiky (všechny tři dohromady totiž stihl vystudovat od roku 1901 do roku 1906, kdy promoval i jako JUDr.), nějakým Franzem Kafkou, mohl ten stroj času stihnout a notorická paní komisní mohla důsledně a objektivně zkontrolovat i všelijaká školní pochybení v dávné minulosti (a možná i budoucnosti).
Naštěstí se nemusíme spoléhat na pochybné kvality rychlostudenta Einsteina, protože nám pan náměstek pana exministra kmotrovské spravedlnosti názorně a lapidárně ukázal, že on tedy rozhodně žádný Einstein není.
Rozhodně není žádný Einstein, tudíž neztrácí čas ani slušností, ani lidským zacházením s kýmkoli (případná obliba či neobliba knedlíků nám ovšem zůstala transparentně utajena). Zato objevil, že vysokoškolský diplom lze zrušit bez ohledu na čas, který uplynul od jeho vydání, neboli kdykoli. To ovšem paní komisní dává dosud netušené kontrolní možnosti.
V takových Starých pověstech českých se totiž dočteme, že vojvoda Krok zřídil na Budči školu k výuce bohoslovectví, starých zpěvů, kouzel a věšteb.
Zčásti ovšem (z té věštecké části) šlo o notně špinavou konkurenci paní komisní, jež, jak známo, vykonává akreditačně-věštecký monopol, který jí byl svěřen předsedkyní nejmenované akční občanské komise, nepřesně zvané akreditační (ač její zálibou je naopak neakreditovat), neboli který zodpovědně a korektně svěřila sama sobě poté, co nenašla nikoho stejně vhodného a schopného (čehokoli). Podle analogie nového občanského zákoníku, podle kterého je z práva pastvy vyloučen cizí nebo špinavý dobytek, by z výkonu čehokoli, co dělá paní komisní, měl být navždy vyloučen kdokoli cizí, zejména pak konkurence, protože je špinavá.
Ale nehledě ke špinavému konkurenčnímu prvku, kde jsou profesoři? Jak nám budečská škola doloží jejich hroby?
Kde měl vojvoda Krok nějaké docenty? Snad Bivoj mohl mít k metráku, do centu ho mnoho nechybělo, ale jinak?
A navíc to mafiánské propojení! Krok si klidně zřídil školu a na ní studovaly jeho dcery, Kazi, Teta i Libuše.
A nejen ony.
Třeba ve vydání Starých pověstí českých nakladatelstvím Albatros, Praha 2000, na str. 22, se píše, že Krokovy dcery Kazi, Teta a Libuše zamlada žily na Budči, kde se učily moudrosti s jinými pannami a jinochy ze svého plemene, ale i s těmi, kteří sem přicházeli odjinud, jako Přemysl z rodu Stadicova.
Dozvídáme se tedy zajímavou věc, že Libuše znala Přemysla ze školy. A taky, že Přemysl stejně jako ona, chodil do budečské školy čar a kouzel. Ovšem napsal nám to pan Alois Jirásek, a to bohužel také nebyl nikdo jiný, než hanebný rychlostudent, který si historii vystudoval na univerzitě v letech 1871 až 1874.
Naštěstí díky objevu pana náměstka může paní komisní přikročit ke zrušení věšteckého diplomu kněžny Libuše a pro jistotu i Přemysla Oráče a může k zodpovědným věšteckým úkolům nadále přikračovat se vší transparentností a protikorupčností sama.
