yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nový svět nevytvoříš
s právníky!To přece ví každý pořádný revolucionář a demokrat (třeba 5. března 1953 zesnulý Stalin).
Vzpomeňte jen na jednoho takového. Trosečníci, které usadil na Tajuplném ostrově, si sice z kdejakých blbostí sestavili třeba telegraf, ale vyrobit si z klacíků a trávy Akreditační komisi je ani nenapadlo, takže ráj prostě nemohl být úplný.
Ostatně, možná v tom nebyla jen hrubá neznalost nesporné skutečnosti, že existence takové komise je podmínkou lidského štěstí (zejména štěstí její šéfové), ale i zlý úmysl. Vždyť ten pán vystudoval kdesi v Paříži na jakési obskurní univerzitě (Sorbonna nebo tak nějak se jmenovala) jen od roku 1847 do roku 1850, takže má veliké štěstí, že o něm a té škole paní šéfová nikdy neslyšela. Jinak by se v duchu gottwaldovské tradice jistě mohl rozloučit s titulem a v duchu téže tradice by poznával v hlubokých dolech, co je vláda lidu.
Vernovo na výsost podezřelé právnictví se navíc projevuje dokonce i v tom telegrafu. Ačkoli trosečníci protkali ostrov telegrafními dráty, vůbec nepřistoupili k opatřením, než nichž se moderní demokratická společnost neobejde, totiž k odposlechům. To novátoři, kteří s právníky a právem neměli nikdy nic společného, viděli věc docela jinak. Notorický pan exministr například už v prosinci 2010 demokraticky sliboval nasadit odposlechy i na málo závažné trestné činy (např. První zprávy. cz z 30.12.2010) a původně prosazoval dokonce možnost odposlechů i zcela bez povolení soudem („Pospíšil prosazuje odposlechy bez povolení soudem,“ Novinky. cz, 21.3.2007). To je jen logické, neboť soudci bývají právníci.
Jako třeba ten soudce (Pierre de) Fermat, který vymyslel, že je nemožné rozdělit krychli do dvou krychlí. Klasický případ netransparentnosti: dlouhé roky jeho vrcholně netransparentní poznámku luštila spousta matematiků (a matematický důkaz byl nakonec proveden až v roce 1994).
Logicky proto ti, kdo s právem ani právníky nemají opravdu nic společného, musí prosazovat zájmy své a sobě podobných i ve svém nesmrtelném díle. Důkazem, jak jinak, není nějaká přitroublá matematická kreace, ale nový občanský zákoník.
Už jsme například poukazovali i na to, že prohlášení pro případ zblbnutí musí být písemné a podle § 39 odst. 2 nového občanského zákoníku jeho svědky nesmí být osoby nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno, takže svědky mohou být blázni.
Jak jsme též už opakovaně připomínali, i nesvéprávní mohou být členy opatrovnické rady, bez jejíhož souhlasu nelze například nakládat s majetkem nesvéprávného (§ 480 odst. 2 písm. a) nového zákoníku): schůze opatrovnické rady se přitom může účastnit každý jeho kamarád, i když nebyl pozván, a má taky jeden hlas, jako třeba každý z jeho příbuzných (§ 472 odst. 2 nového kodexu), takže byl konečně učiněn velký krok k samosprávně nesvéprávných, kteří se tak konečně mohou osamostatnit a vymknout se šikanující kontrole svéprávných.
Prostě ti, kdo s právem ani právníky nemají opravdu nic společného, musí prosazovat zájmy své a sobě podobných…
