Nový týden

Nový pracovní týden nám hezky uspokojivě začíná ve středu, takže je načase začít usilovně přemýšlet, čím si ho iniciativně pořádně zkazíme, nebo jak nás v tom kažení zastoupí jiní, abychom se tak nenadřeli (my, co jsme měli co do činění s plzeňskými právy, máme v tomto směru situaci opravdu výrazně ulehčenou a nemusíme si sami kazit téměř nic). Copak nás tedy v tom novém týdnu čeká? Zdá se, že opravdu nic pěkného.

Zřejmě navztek školákům, jimž začaly prázdniny, bude pár dní chladno a místy dokonce deštivo, a do konce týdne nás navíc kromě počasí vytrestá i novopečené vedení plzeňských práv svou tiskovou konferencí s paní šéfovou jedné nejmenované akreditační komise.

Už pan permanentní exnáměstek úspěšně doložil, že ministerský úředník má dost a dost času, aby si v klidu přivydělával kopírováním jednoho dopisu pořád dokola, jen s inovací spočívající v domýšlení adres (podle toho, komu zapšklíci zrovna nejvíc závidí). Přesto se zdá, že nás nemine s nedbalou elegancí zamáčknutá slza nad tím, že ne dosti uvědomělý zákonodárce nechápe výhodnost toho, že v čele fakulty stojí člen vlády. Pokud tedy paní šéfka včas nepředá dostatek svých štěpných schopností (své výroky, jež by byly trestné, kdyby je pronášel kterýkoli úředník, totiž nikdy nepronášela jako prostá úřednice, ale vždy se pro jejich přednes odštěpila do prosté politoložky), zdá se, že o části tiskové konference je jasno. O zbytku ovšem taky, protože ten bude tvořen upřímnými pochvalami novopečeného vedení (a případně, pokud zbyde čas, ještě nějakými pomluvami toho starého). Dočkáme se opakování osvědčených vtipů z loňského podzimu, že pokud nebude zvolen nový reformní děkan, škola bude určitě zrušena? Spíš ne, protože by to znamenalo, že půl roku se jen pomlouvalo bez reformování, ale kdo ví, z čeho mají zapšklíci vítr, nebo i několik? Že bychom se snad dozvěděli, jak minulost budovy původně elektrotechnické fakulty zelektrizovala pod vlivem nového nadějného vedení i poměry na právech, jež se tam usadila potom? Na nové vedení se nikdo nechce ani podívat, natož se ho dotknout, na výplaty se čeká s napětím, na nové vedení se hledí s odporem, prostě všude samá elektřina. Zkuste hádat.

Jak to napsal Newsweek? Zdálo se, že věc směřuje k velkému skandálu, ale výsledkem bylo jen přihlouplé bulvární čtivo (což by sice mohlo být napsáno o kauze plzeňských práv, ale nebylo, napsali to o podivných ruských vyzvědačích, kteří posílali do své domoviny informace stažené z internetu coby svá špionážní zjištění).

Co bude dál? Na světě je naštěstí tolik lidí, kterým se dá ublížit, že se bývalí novopečenci jistě nudit nebudou. Což je dobře, neboť už slavný spisovatel se ještě více proslavil nesmrtelnou větou: Nudíte se? Kupte si medvídka mývala! Téhle partě ovšem lze jen s velkými pochybnostmi a váháním svěřit leda mývala plyšového, a ani toho raději ne. Když už to musí být, doporučoval bych pro jejich intelektuální výboje jim poskytnout raději omyvatelné plastové hračky (mýval v plastovém provedení je myslím k sehnání a ani není moc žlutý), takže je lepší (bohužel jen pro plyšové a plastové mývaly), že se nudit nebudou. Ostatně lidé stíhání slavomamem, stihomamem a jinými mamy a mindráky se zpravidla nenudí, protože se jim naopak nedostává času, aby mohli dostatečně obdivovat, jak jsou skvělí, a také občas v koutku skučet nad tupým světem, kterému ne a ne konečně dojít, že jsou nejchytřejší, nejlepší a dokonce i nejkrásnější, rozhodně mnohem hezčí než nějaká feudálně degenerovaná princezna.

P.S. Když už jsme u těch mindráků a mývalů, dovoluji si vážené čtenáře upozornit na spisovatele Břetislava Olšera a jeho dílo (a blog), v němž zapšklíkům všech druhů, věku a pohlaví nekompromisně radí: Máte mindráky? Nekupujte si, prosím, medvídka mývala, ale vibrátor.

« Zpět