O krok

Jsou výroky okřídlené, a výroky dokonce ještě okřídlenější, které lze vztáhnout prakticky na jakoukoli životní situaci, a které platí, i když v nich některé slůvko nahradíte jiným. Ser, praví Hamlet ve slavném výroku, nejspíš nejokřídlenějším ze všech okřídlených výroků přicházejících v úvahu, který zřejmě navíc můžeme použít ze všech nejuniverzálněji.

Ser, praví ovšem řečí té krásné země, ve které právě pobývám, ser o no ser, neboli naší rovněž krásnou mateřštinou: být či nebýt. Jiné výroky naopak mají platnost časově (či jinak) omezenou. Tak například ve slavném románovém dotazu jednoho poválečného rychlostudenta (pan Škvorecký tu filozofii opravdu zvládl za necelé tři roky): „Které hovado ten tank řídí?,“ je v otázce již implicitně zakomponována odpověď (takže ani není třeba odpovídat, nejspíš se to ani nečeká). Přitom jsme mohli nahradit slovo „tank“ kupodivu klidně téměř i jakýmkoli jiným výrazem, často však (naštěstí!) jen v určitém, díky Bohu už definitivně minulém, období.

Jsou zprávy milé a ošklivé, zprávy pravdivé a zprávy jen (s)prostě vycucané z prstu a pak dokonce i zprávy tak nesmyslné, že až musíme obdivovat míru nezměrné (ovšem poněkud zvrhlé) fantazie jejich autora.

Západočeský pan rektor se zhruba před měsícem na svém předposledním rozloučení zase jednou prořekl, že hanopisník, kterého si univerzita za mizerných pár desítek stotisíců korun najala na psaní všelijakých nesmyslů (asi aby si s nimi nemusel dělat ostudu někdo jiný), už má po zhruba roce zpracované tři rádoby hříšnické případy plzeňských právníků, v nichž jistý pán, mírně starší padesáti let, prý dokonce hřešil nejen ve svém magisterském studiu, ale i v následujícím rigorózním řízení.

O necelý měsíc později z toho jedno raději nejmenované médium celkem originálně vyvodilo, že tedy pravděpodobně půjde o sotva třicetiletou mladou dámu z Prahy (jakpak že to pravilo svého času Jeho císařské Veličenstvo, Rudolf II., ovšem v provedení jednoho nedostudovaného rychlostudenta práv, nějakého pana Wericha: „Omládli jsme, omládli jsme?,“ o jiných změnách potřebných k proměně padesátiletého pána v mladou ženu ani nemluvě).

Docela chápu, že mnozí od tak kvalitních zpráv raději odvrátí zrak a snadno pak přehlédnou, že plzeňská práva, jež na základě objektivních kritérií, převzatých z významné části ze zahraničních hodnotitelských postupů, držela dlouhou řadu let čestnou třetí příčku mezi českými právnickými fakultami, ji navzdory mohutné pomlouvačné kampani vedené z vlastních řad, a tudíž statečně, čestně a mužně zezadu, jakož i navzdory (naštěstí jen krátké) novopečenské diktatuře, obhájila i v současnosti (to proto, že jde o hodnocení podle objektivních kritérií).

Pevně věřím, že do oněch zahraničních hodnotitelských postupů nebudou nově zahrnuta kriteria typu kvantum jedovatých slin naplivaných na fakultu vlastními pedagogy, případně studentem či několika, měřeno v litrech, a po přijetí nového moderního občanského zákoníku samozřejmě v jednotkách plně odpovídajících duchu tohoto aktuálního a moderního předpisu, jako jsou korce (93,6 litru), nebo spíš půlkorce (46,8 dnešního nemoderního, překonaného a určitě totalitou ovlivněného litru), případně (zkuste naslintat byť jen půlkorec jedovatých slin) vědra (32 pint či 64 žejdlíků), nebo dokonce jen trapně ubohoučké korbelce (slabé tři pinty, neboli bídných šest žejdlíků).

Naštěstí pomluvy už hrubě vyčichly a kratičké novopečenské vládnutí se snaží všichni normální lidé pohřbít v zasloužených hlubinách zapomnění (snad až na pár studentů, jimž řádně zvolené nové vedení kupodivu už nepřiznává ona desetitisícová stipendia, z nichž se tak mile těšili za novopečenských časů). Je pravda, že bývalí novopečenci skutečně málem svrhli svou vlastní fakultu i nás ostatní do hluboké, hm, jak jen to vyjádřit co nejkulantněji, propasti ostudy a posměchu.

Naštěstí jsou to iniciativní, v pravém smyslu slova pokrokoví hoši, skuteční světlonoši (latinsky lucifer) neustávajícího pokroku, takže v tom, jak nás tlačili do hnusných hromad posměchu a nezměrné ostudy, byli, jak také jinak, vždy o krok před námi.

« Zpět