Obecné ohrožení

Kajícně doznávám, že jsem nepozorný, roztržitý, taky už vážně nemládnu a kalí se mi zrak. Ale co je moc, to je vážně moc.

Když občas přehlédnu nějakého známého, snad mi to ještě odpustí. Ale že bych, sakra, přehlédl revoluci?

A že Vy všichni se tu couráte po krásných vlastech českých a vůbec jste si nevšimli, jak kolem Vás revoluce kypí a bouří a hlavně už propukla?

Nové občanské zákoníky totiž vznikaly obvykle v přelomových, revolučních obdobích: po Velké francouzské revoluci z roku 1789 Code civil, po tereziánských a josefínských reformách (z nichž nám zůstala třeba povinná školní docházka či zrušení nevolnictví, zatímco příkaz pohřbívání v pytlích časem zapadl) obecný zákoník občanský z roku 1811, nebo německý občanský zákoník z roku 1896 po sjednocení Německa z původních stovek států se zcela odlišnými právními řády.

Dnes se nic takového neděje, žádná převratná změna poměrů se nekoná, ať se rozhlížím, jak se rozhlížím, a nakukoval jsem i do skrytých zákoutí, revoluce nikde.

Nový občanský zákoník tedy není odůvodněn nějakou přelomovou událostí, ale spíš tím, že ho prostě někdo chce.

Lidský život už je takový, že zhusta musíme poslouchat všelijaké pitomosti pronášené s vážnou tváří a mnohdy dokonce i vážně míněné, takže až časem přijdeme na to, že šlo o nechtěný, ale o to lepší vtip. Jednou se nás třeba budou ptát, zda Beatles opravdu hráli Hitlerovi?

Říká se nám, že dosavadní občanský zákoník je plodem totality. Z jeho čísla, 4O/1964 Sb., by se to skutečně mohlo zdát.

Ale: původní zákoník měl 510 paragrafů. Jen zákon č. 509/1991 Sb. obsahuje 109 bodů, jimiž novelizuje občanský zákoník, z toho bodem 66 se vypouští § 152–414, tj. 262 paragrafů, a bodem 109 se vkládají úplně nové § 488–878 (tedy, pokud jsem počítal dobře a tudíž ne jako pan všenáměstek, 390 nových paragrafů) a kromě těchto dvou bodů zákon tedy obsahuje více než sto dalších změn.

Na první pohled nezůstal kámen na kameni, nebo spíš, paragraf na paragrafu. Další významné změny přišly v letech 1995 a 1998 i po roce 2000.

Náš občanský zákoník tedy je totalitní za předpokladu, že u nás byla totalita v roce 1991, 1995 a 1998 a později.

Pokud se dnes, více než dvacet let po roce 1989, argumentuje totalitou, je asi stejně pravdivé, jako tvrdit, že Beatles (skupina založená v roce 1960), Rolling Stones (skupina založená v roce 1962) nebo Pink Floydi (skupina založená v roce 1964) hráli za Hitlera (v době založení těchto skupin totiž neuplynulo od jeho smrti zdaleka tolik let jako od roku 1989 dodnes).

Ovšem pozor! Kdybychom počítali jako pan náměstek (např. pod univerzitním č.j. R-377–10), že 126 dnů je něco přes 10% roku (12,6%), žili bychom teprve necelých sedm let po sametové revoluci, takže čas na revoluční změny, byť nachýlený, by pořád ještě byl.

Když není společenská potřeba nějakého zákona (jako není třeba v případě nového občanského zákoníku), tak se prostě vymýšlí uměle, což potom logicky za mnoho nestojí. Chcete nějaký nový příkládek?

Zatím jsem ještě nepřipomněl nádherně šílený § 1041 návrhu. Nechápu, proč se všelijaké obce tak čílí nad tím, že jim v městských parcích nepřizpůsobiví občané občas požírají kachny, ale i pávy (je to ušlechtilý pták, který však podle jedné filmové hlášky chutná jako kuře), případně všelijaké zlaté a jiné rybky. To se přece nepřizpůsobiví občané jenom s předstihem přizpůsobují novému občanskému zákoníku.

Podle § 1041 zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníku, nebo v podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není. Městské parky ovšem veřejným statkem jsou (§ 483 návrhu), takže ryby i pávi v nich bez pána jsou: a tudíž si je může přivlastnit kdokoli.

Víte kolik je v parcích celé naší republiky pávů? A kolik rybiček?

Jestlipak náhodou předkládání návrhu nového občanského zákoníku nakonec není obecným ohrožením (jehož se podle § 272 trestního zákoníku dopustí i ten, kdo vydá cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu)? Proti požáru se pojistíte, ale co s novým zákoníkem?

« Zpět