Ondřej nebo Franta?

Jak jinak, B je správně.

Při troše usilovného pátrání přece jen můžeme odhalit ty moderní úpravy, jimž se inspiroval náš neméně moderní občanský zákoník. Co třeba Ondřej z Dubé?

Práva zemská česká Ondřeje z Dubé (z roku 1395) přece svého času stanovila, že pokud by rovný rovnému dal políček, „tehdy ten, jemuž byl dán políček, má jemu dáti dva, v každé líce jeden, a pěstí v nos.“ Pomineme-li ono plnění pěstí v nos, máme tu jistotu dvojnásobku (kdo dostal políček, má dáti dva).

A ejhle: třeba v případě bezdůvodného obohacení nabytého nakládáním s hodnotami ochuzeného podle § 3004 odst. 2 našeho občanského zákoníku přece může ochuzený žádat dvojnásobek odměny obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním. Slovy prostými a jednoduchými, jež jsou pro náš občanský zákoník tak typická, se Vám říká, že když Vás někdo vyfotografuje či nafilmuje v negližé, případně bez něj, a bude dotyčné obrázky šikovně prodávat, můžete po něm chtít dvojnásobek obvyklé odměny za udělení souhlasu s takovým nakládáním.

Pokud tedy chcete jiné zobrazovat v negližé či bez něj, neváhejte si pro jistotu dohodnout s místními profesionálními ženami souhlas s něčím podobným tak po pětikoruně, aby potom onen zobrazený, řečí našeho zákoníku ochuzený, po Vás mohl chtít nanejvýš deset korun (dvojnásobek obvyklé ceny).

Pravda, Práva zemská česká mluví o políčcích mezi rovnými a náš občanský zákoník přece pojem rovnosti záměrně nepoužívá a nezná. Navíc ten Ondřej z Dubé byl právník, dokonce přední znalec českého práva (a nejvyšší zemský sudí), takže to by asi pro autory našeho zákoníku ten správný vzor nebyl.

Když se ale zamyslíme třeba nad § 2937 (odst. 1 a 2) občanského zákoníku, podle něhož způsobila-li věc škodu pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, platí náhradu škody ten, kdo měl mít nad věcí dohled, zpravidla vlastník věci a společně a nerozdílně s ním navíc: hádejte kdo? No jen hádejte: přece vlastník věci. Takže když Vám zloděj vleze do bytu a vyhodí z něj Vaši skříň, televizi a drahou vázu na sousedovo zánovní auto, platíte škodu Vy, a kromě Vás navíc ještě i Vy.

Podobně pokud Vám někdo ukradl zvíře, které pak způsobilo škodu, odpovídáte za ni společně a nerozdílně s tím zlodějem, pokud neprokážete, že jste ukradení zvířete nemohli zabránit (§ 2935 odst. 1 občanského zákoníku).

A tak najednou hned vidíme, čím se takové moudrosti asi inspirovaly. V roce 1518 byla přece sepsána (a nenapsal je žádný právník, ale lékař, i když plzeňský) parodická pravidla pijáckého cechu nazvaná Frantova práva (v nichž se například moudře doporučuje, „abyste všickni dlužni byli a nikdy z dluhů nevycházeli“).

« Zpět