Opět

Když se mezi davem lidí, který se způsobně krmí příborem, najde otesánek, co si cpe jídlo rukama, případně i nohama, do úst, ba i jinam, zaujme nás nejvíc právě ten nekulturně žeroucí tvor. Mezi spoustou všelijakých laskavých babiček nás zase v prvé řadě zaujme ta třiadvacetiletá ze včerejška. Nikoho naopak nezaujme, když někdo v rozpacích okusuje tužku. Když si ale indický učitel nacpe do úst devadesát tužek, píše se o tom na všech kontinentech.

Minulost znala kabinety nejrůznějších vesměs ohavných kuriozit. Lidé se chodili dívat na dvouhlavá telata, případně slepice s liščím ocasem, lišky s jedním či dvěma hrby, psy nebo lidi s chobotem, skřetovité bytosti všeho druhu, ať už šlo o všelijaké kuriozity matky přírody, nebo příšerky vytvořené k pobavení lidu uměle. Už jsem psal o tom, že ve staré dobré Anglii se lidé za nevelké vstupné chodívali smát bláznům, a kdo si připlatil, mohl je navíc pošťuchovat klackem. Už to tak v lidském světě chodí, že i dnes nás zprávy informují o jevech patologických, zlých, ohavných, prostě nenormálních, zřejmě to plyne z lidské přirozenosti, a prostě rádi čteme o nenormálnosti, nezměrné stupiditě či ošklivosti a s chutí středověkých Angličanů nasloucháme kvákavým pazvukům bláznů, i když se už stydíme přikoupit si tyčku, abychom je pobídli k vyšší skřehotavosti.

Není proto divu a není důvod žasnout nad tím, že média vytrvale referují o tom, jak jeden pseudostudent namísto toho, aby snad studoval, vystupuje s plamennou výzvou ke svržení všech, kteří mu upírají právo na obdiv za to, že dokáže hovořit jménem všech, kdo o to nestojí, či nad tím, jak ho jeden pseudoučitel v krátké době napodobuje v podivné naději, že se tím snad lépe proslaví. Prostě je to tak, ve zprávách mají přednost vždy informace o jevech patologických, ohavných, prostě nenormálních (v nejlepším případě paranormálních). Pomineme-li tyto ošklivé kuriozity, není samozřejmě na tom, co si myslí skoro všichni na jedné ze stovek fakult, nic mediálně zajímavého (protože oni „skoro všichni“ si nemyslí nic bláznivého, děsivého, či jen prostě obyčejně, či snad neobyčejně, blbého, takže jejich myšlenky nejsou pro senzacechtivý svět nijak zajímavé).

Pro nás, kteří přece jen nedůvodné a bezohledné pomluvení stovek studentů a desítek učitelů vnímáme velmi bolestně, si však dovoluji připomenout Prohlášení členů akademické obce FPr ZČU, ze dne 2. března letošního roku, o němž samozřejmě nenapadlo nikoho někde poreferovat (jen dotčený bývalý novopečenský proděkan se upřímně podivil, jak se text dostal na server, který přece dodnes tak pečlivě cenzuruje):

„Jsme přesvědčeni,“ dovoluji si citovat přesně z onoho prohlášení, "že jakkoli je uvnitř fakulty žádoucí podporovat demokratickou diskusi, navenek je nutné vystupovat jako jednotný a vnitřně soudržný celek. Jsme proto velmi pobouřeni mediálními prohlášeními některých členů naší obce, zejména JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D., kteří usilují o prosazení svých stanovisek pomocí veřejných prohlášení a mediálních výstupů, čímž zároveň jednají v rozporu se stanoviskem AS ZČU ze dne 23. února 2011.

O naší fakultě je tak nadále neoprávněně vytvářen a podněcován obraz nestandardní a vnitřně nefunkční instituce, kdy opět eskalují tendenční, hrubě zkreslené a nepravdivé mediální útoky vůči fakultě a jejím funkcionářům.

Hluboce nesouhlasíme s postupem, kdy prosazování vůle části akademické obce je činěno způsoby neslučitelnými s akademickým prostředím, a kdy je fakulta brána jako rukojmí zájmů určité skupiny, která není ochotna akceptovat jiné řešení, než své vlastní. Ohrazujeme se proti snaze o usurpaci moci určitou skupinou členů akademické obce, kteří odmítají respektovat výsledky standardních demokratických procesů uvnitř fakulty, útočí na zvolené funkcionáře fakulty a snaží se prosadit svoji vůli bez ohledu na prostředky i škody tím fakultě způsobené…

Na osudu naší alma mater nám velmi záleží. Nehodláme proto dále nečinně přihlížet její pokračující dehonestaci podporované z naší akademické obce. Kategoricky odmítáme, aby stanoviska určité názorové skupiny byla dále prezentována jako většinová stanoviska akademické obce a prosazována obcházením vnitrofakultních demokratických postupů…"

« Zpět