yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Pamětlivi této poučky (vždyť nový občanský zákoník je opravdu sakra velký) autoři nového civilního kodexu uvedli, že nepředstavuje pro státní rozpočet žádné náklady. Nejen proto, že kdyby snad jen myšlenkou (hm, to asi nehrozilo) prozradili, na kolik milionů či miliard nová úprava nakonec přijde, nikdy by jim tuhle hračku nepovolili, ale i z důvodů daleko ušlechtilejších.
To je pořád řečí o hamižných exekutorech či advokátech. A přitom před zlovolnými notáři národ nikdo nechrání. Vědomi si tohoto trestuhodného vakua, páni autoři hbitě zasáhli.
Konec konců, kdo je třeba patronem nejen advokátů, ale i notářů? Přece svatý Mikuláš, dokonalé ztělesnění bezpracného příjmu, jež korumpuje naši budoucnost, neboli naše děti (budete-li hodné, dostanete do boty…)
V novém kodexu si páni autoři navymýšleli nepřebernou spoustu všelijakých do té doby nevídaných soudních řízení, takže bylo nezbytné přijmout zákon o zvláštních řízeních soudních. Podle jeho § 153 nezanechal-li zůstavitel (tedy ten, kdo zemřel) žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení zastaví. Bylo-li takto řízení o pozůstalosti zastaveno, činí podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 196/2001 Sb., ovšem ve znění vyhlášky č. 432/2013 Sb., odměna notáře 400 korun, avšak pokud zastavení řízení předcházelo vypořádání společného jmění manželů (zůstavitele a jeho pozůstalého manžela) činí odměna 2500,– korun.
A jak tedy páni autoři nového kodexu a přívěsků k němu zachránili národ před hanebným notářstvem?
Jak mne upozornila jedna má vzácná kolegyně a milá kamarádka: když ve slušné rodině zemře otec rodiny, děti se dohodnou na vypořádání jeho společného jmění s maminkou tak, že jí přece nechají všechno. Pokud dohodou vypořádají společné jmění tatínka a maminky tak, že všechno nechají mamince, v dědictví, pardon, v pozůstalosti už nic nezbyde. Neboť všechno minus všechno rovná se nic, pokud tedy nepřejdeme na početní kreace někdejšího pana komukoli náměstka, který počítal docela jinak. Nový občanský zákoník sice dovoluje (na rozdíl od matematiky) pracovat s polovinou nuly (když nemáte vůbec nic, můžete z toho podle § 2058 odst. 1 nového občanského zákoníku jinému darovat jen polovinu), to sem teď ale tahat nebudeme.
V pozůstalosti nezbylo nic, řízení o pozůstalosti se tudíž zastaví.
A nyní nastoupili páni autoři s geniální záchranou lidu před notářstvem: podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o zvláštních řízeních soudních přece odměnu notáře, bylo-li řízení zastaveno, platí stát!
Ona vzácná kamarádka se zanášela i úvahou, zda snad páni autoři ono šikovné vysávání státních peněz nevymysleli ku vlastnímu prospěchu.
Takové nízké podezření je však třeba neprodleně odmítnout jako nepředstavitelné. Copak si vůbec lze představit například notorického pana exministra ve společném jmění manželů?