Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

Otcové, vpřed!

První lednový pracovní týden byl opravdu nabit zajímavými událostmi. Jen namátkou: nejmenovaná veřejnoprávní televize konstatovala, že pan ministr oné podle novin kmotrovské spravedlnosti se vyznačuje hanebně nízkou politickou kulturou a sklony k totalitě, což pro nás ostatní, kteří to bohužel dávno dobře víme, bylo skutečně zajímavé překvapení. Samozřejmě, že to ona televize neřekla takhle natvrdo, to by moderátoři svému milovanému (politikovi) nemohli udělat.

Ale manžel ukrajinské expremiérky požádal o politický azyl v naší zemi, a nejmenovaná veřejnoprávní televize při té příležitosti pronesla, že jej získal především proto, že kriminalizace předchůdců je znakem nízké politické kultury a sklonů k totalitě.

Oproti všelijakým košatým konstrukcím, s nimiž obvykle lezou do médií lidé, kteří nerozumí ničemu, a tomu, o čem mluví, ze všeho nejmíň, opravdový politolog Alexander Tomský, který naopak vždy ví, o čem mluví, se v pátečních Parlamentních listech omezil na strohé a lakonické pravdivé sdělení.

„Všiml jsem si,“ napsal pan Tomský, že…mediální externisté tíhnou poslední dobou k verbálnímu extremismu. Nevím, čím to je, jestli to má na svědomí pokleslá blogosféra, které se chtějí připodobnit, snaha za každou cenu zapůsobit aspoň přeháněním, když už ne myšlenkou,…nebo psychologický zkrat, způsobený tím, že ideologické schéma už evidentně neodpovídá realitě a je potřeba přidat pseudofaktům na emocionální síle?" Jak jsem si dovolil napsat, pan profesor Tomský (který ovšem nevystudoval ruštinu, ale politologii a filosofii, a navíc místo toho, aby statečně vstoupil do KSČ, byl v exilu) se omezil na strohé a lakonické sdělení pravdy (cituji): „Profesorce Dvořákové kape na maják“ (Parlamentní listy.cz, 6.ledna 2012).

Naopak, už 3. ledna 2012 byla novela zákona o rodině přikázána k projednání senátním výborům. Takže: Otcové, vpřed!

Nálezem sp.zn. Pl. ÚS 15/09 z července 2010 (ve Sbírce zákonů byl zveřejněn pod č. 244/2010 Sb.) Ústavní soud zrušil lhůtu omezující možnost popřít otcovství, a samozřejmě, protože jde o seriózní, úctyhodnou a zodpovědnou instituci (nic takového, jako třeba jedna neodpovědná akreditační komise), poskytl zákonodárci velmi dlouhý čas k nápravě, dokonce až do loňského Silvestra. Ministerstvo, které má legislativu o rodině na starost, mělo ovšem spoustu jiných, důležitějších povinností. Jeho náměstek si musel přivydělávat miliony, či minimálně jeden a půl, sepisováním dopisů o odebírání titulů. Pan ministr se zase musel studentům ekonomie chlubit, jak neuvěřitelně ztloustl (podrobnosti najdete v článku: „Pospíšil je obézní pohádkář“ opět na Parlamentních listech.cz, avšak již z 30.listopadu 2011) a potom taky vysvětlovat, proč za laxnost a lajdáctví ve věci, kde podle mezinárodní smlouvy mělo konat právě jeho ministerstvo, by měli být pronásledováni zrovna ti vrchní státní zástupci, které nemá rád, případně se vyjadřovat ke spoustě jiných věcí, o kterých také nic neví.

Kde by našel čas ještě na nějaký zákon o rodině, i když náhodou spadá do kompetence jeho ministerstva?

Zákonodárce to tudíž od července 2010 do loňského Silvestra jaksi nestihl, takže žádná lhůta k popření otcovství toho času neplatí a zhrzení otcové mohou houfně popírat otcovství k pěti, deseti, dvaceti, ale třeba i šedesátiletým dě­tem.

Včera jsem si dovolil Vás požádat, abyste z oficiálních textů, jež jsem Vám tam zkopíroval, zkusili nějak vyčíst, kde se tam píše o vrchních státních zástupcích. Já jsem to tam vážně nikde nemohl najít, ale přece jen už stárnu, kalí se mi zrak, třeba jsem to přehlédl a Vy to tam uvidíte.

Někde to tam totiž být musí, jinak by pan ministr lhal, což přece není možné, lhal leda ještě jako dítě, případně děkan, a navíc se k tomu hned hrdě přiznal v televizi (když se akademickému senátu omluvil, že ho bolí zuby, zatímco televizi se chlubil, že se bojí tehdejšího předsedy akademického senátu, který by si z něj zase dělal legraci).

Když porozumíme tomu, proč vrchní státní zástupci mohou za to, že nic nedělalo ve věci, kde mělo něco dělat, Ministerstvo spravedlnosti (v případě miliard zatoulaných do Švýcar), třeba ještě přijdeme na to, že ti zatrolení vrchní státní zástupci mohou dokonce i za to, že nebyla včas schválena novela zákona o rodině.

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN