Pasport

Byla by velikánská chyba, kdybychom z všelijakých skutečností činili zcela mylné závěry.

Například jeden můj kolega dospěl k závěru, že volební výsledek plyne z toho, že už jen 77,7 tisíce voličů nikdy nepřečetlo ani slovo z občanského zákoníku (a proto volili jeho hlavního prosazovatele). To je ale nesmysl: lidí, kteří ho nečetli, je přece zhruba tolik, kolik obyvatel má naše krásná země.

Prostě jsou tací, kdo opravdu umí.

Jsou přece například tací, kteří dokáží mechanickým vlněním vytvářeným svalem, vazem a řasou vyrobit atmosféru, dokonale jedovatou, klidně i páchnoucí.

Jen pro pořádek: mechanické vlnění je zvuk a když ho vytváří hlasivkový vaz, hlasivkový sval a hlasivková řada, prostě hlasivky, a jeho zdrojem je výdechový proud z plic, jde o hlas.

A určitě si vzpomenete na slavné autory a podporovatele ještě slavnějšího občanského zákoníku, kterak vytvářeli smrdutou jedovatou atmosféru ne snad pouhým výdechovým proudem (tolik metanu v něm zase nebylo), ale pouhým mluvením.

To bylo ovšem v oněch heroických a šťastných časech, kdy nejmenovaná televizní profesorka objevila nestvůrnou mafii zcela nového a dosud neznámého typu, která nikoho neunáší, nevraždí a nebije, nevydírá, nebere úplatky a vůbec po nikom nic nechce, takže si ani nezavazuje soudce, ani státní zástupce, ani politiky, ani policisty, prostě nikoho, pročež je tím nebezpečnější.

V oněch krásných dobách před tím, než se pán tehdy nakrátko pohostinsky vystupující pod pseudonymem statutární proděkan rozhodl přinést lidstvu, či alespoň našemu národu, základní lidské právo na průhlednou kanalizaci. Podle § 111 odst. 3 občanského zákoníku má přece každý právo se dozvědět, jak bylo naloženo s tím, co pochází z jeho těla, a zda s tím bylo naloženo dostatečně důstojně.

Tak mě napadá: možná by se dalo ušetřit za průhlednou kanalizaci, jen by stačilo zavést průvodní list toho, co pochází z lidského těla, kam by potřebné údaje vepisoval každý, kdo se s tím potká, takový pasport. Klidně vícejazyčný (třeba rusky pasport pamjota).

Jsou ovšem tací, kteří mají své smlouvy sepsané a uzavřené v oněch dávných, krásných časech, a teď se škodolibě šklebí a ohavně posmívají svým druhům, kteří zoufale bijí hlavami o kdeco v marné snaze sjednat nějakou normální smlouvu.

Jenže co by to bylo za novátory, kdyby jim tihle škodolibci utekli? Takovou profesorskou nedůslednost přece nikdo nemohl očekávat.

A tak podle § 3030 občanského zákoníku i na práva a povinnosti, které se posuzují podle dosavadních předpisů, se použijí ustanovení hlavy I.

Tedy přesněji řečeno, v zákoníku stojí „práva a povinnosti, která se posuzují,“ takže nevíme, zda se objevitelská činnost autorů přesunula do oblasti gramatiky, nebo je za tím něco ještě komplikovanějšího?

Jak vidíte, nikdo neuteče. Byla by prostě chyba, kdybychom z všelijakých skutečností činili mylné závěry.

Například že kdysi uzavřené smlouvy před novým občanským zákoníkem uchráníme.

« Zpět