Páteční

Nebojte se (nebo netěšte), nezblbl jsem po vzoru pisatelů, kteří v zájmu svých politických ambic a hodinové mzdy překrucují dokonce už i kalendář (připomeňme si například ony skvělé pravdy z posledních odebíračských dopisů: že od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc, jak se píše pod univerzitním č.j. R-595–10, nebo že od 22.6.1998 do 16.10.2002 zase uplynulo jen něco přes tři roky, č.j. R-583–10, a tak dál), takže opravdu vím, že dnes je pondělí.

Ale televize nám v pátek milostivě sdělila, že o bakalářský titul z plzeňských práv nikdo nepřijde. To samozřejmě každý soudný člověk věděl už dávno, protože od poloviny padesátých let (přesně od roku 1956) se akademické tituly odebírat nedají, a nic na tom nezmění ani fantasmagorie lidí, kteří svou fatální neschopnost početních operací s celými čísly do deseti radši za tisícovku na hodinu maskují stejně fatální neznalostí práva. Nejsme ovšem supové, abychom přispěchali hned při prvním závanu hniloby a rozkladu, a tak jsme si počkali až do pondělí.

Univerzitní pan rektor, který jako jediný zůstal důvěryhodnou a úctyhodnou personou, televizní štěk posléze v internetovém médiu upřesnil: osočení bakaláři dodali veškerou chybějící dokumentaci (především své bakalářské práce, ale i jiné dokumenty).

Média, která jejich jména vytahala z podjatých a bohužel i prolhaných (všichni totiž říkají: já to nebyl, já je neprozradil, já vážně ne, ale někdo z nich to prostě být musel) členů prověrkové komise, nebo spíš zveřejnila jména, která jí někteří členové prověrkové komise iniciativně a opakovaně přiběhli vnutit, se dala nachytat mimo jiné proto, že šlo o jména tak zvaně zajímavých lidí. To právě ti tak zvaně zajímaví lidé tedy nakonec všechno řádně doložili. Nenapadá Vás otázka, jak je možné, že existující (protože nakonec opravdu dohledaná) dokumentace se kdesi poztrácela kupodivu právě v případě tak zvaně zajímavých lidí? Kdybych byl novinář, ptal bych se na to, jak je možné, že se poztrácela (jak se nyní už ukázalo, prokazatelně existující) dokumentace právě jen u oněch tzv. zajímavých lidí?

Pochybnosti se vznáší nad hlavou asi patnácti lidí, mele si dokola svou pisatel neumělých psaní. Nejsem sám, kdo se domnívá, že pochybnosti se daleko spíš vznášejí nad jeho hlavou, ale i kdyby snad měl pravdu (jako že ji opravdu nemá), šlo by o přibližně O,2% všech absolventů, což znamená (radši jsem to spočítal sám, neboť pan pisatel to, jak známo, neumí) při výpočtu 100-O,2, že dokonce i podle zarytého odebíračského přepisovače stále téhož nesmyslného psaní bez jakýchkoli pochyb vystudovalo nejméně 99,8% všech absolventů plzeňských práv.

P.S. Neznám všechny osočené bakaláře, ale někteří z nich mi přeposlali své odpovědi na nactiutrhačné pseudoprávní dopisy exnáměstkovské provenience, v nichž mimo jiné psali (cituji):

„Když začala tzv. kauza plzeňských práv, kterou považuji za nelidské a zbytečné zostuzení masy studentů v zájmu volebních ambic několika mladoplzeňských politiků, samozřejmě jsem volal na fakultu, zda tam je moje bakalářská práce. To bylo v době, kdy pan Marek vykřikoval, že se ztratilo 35 dizertačních prací a pověřený děkan mu kontroval, že se navíc ztratilo 170 rigorozních prací (dočetl jsem se, že postupně byly téměř všechny dohledány). Na katedře mi bylo telefonicky sděleno, že má práce tam byla, ale že si ji spolu s několika dalšími odnesl pan Bezouška s dalším vyučujícím, snad panem Škvainem, aby zkontrolovali, že nejde o plagiát. Proto by měl pan Bezouška jako svědek, pokud jde o správní řízení, o čemž mám silnou pochybnost, vypovědět, co se s mou bakalářskou prací stalo“ (č.j. R – 504 – 10). Pán oslovený pod tímto jednacím číslem svou bakalářskou práci samozřejmě univerzitě poslal.

« Zpět