Páteční II

Velice pohotově jste mi vyčetli, že jsem do středečního Top ten nezařadil hádanku, jaký je rozdíl mezi novopečenými odebírači a bouřkou. Omlouvám se hluboce a upřímně, tady je, a odpověď na ni naleznete, jak jinak, nežli v P.S., protože nyní se zaměříme směrem poněkud odlišným.

Už jsem psal o obludných hadech radostně a usilovně žmoulajících vlastní nechutné ocasy, i o hegelovské spirále, prostě o tom, jak se všechno, i když třeba v nějak modifikované podobě, opakuje. Thomas Alva Edison svého času skromně poznamenal, že zásluha o vynález mluvícího stroje patří Bohu, který stvořil ženu. Já jsem jen, podotkl vynálezce, vynalezl první mluvící stroj, který lze zastavit. Podivná hadí smyčka, jež se v médiích občas označuje jako kauza plzeňských práv, přinesla jiný vynález, tak trochu směřující zpátky před Edisona: blábolící novopečence, které nelze vypnout. Jen tak si lze totiž vysvětlit poslední výkřiky do médií, že bývalé vedení dělalo v celoživotním vzdělávání sice všechno úplně špatně, což byl jeden z vedlejších důvodů jeho svržení (tím hlavním bylo, že se příslušným částem tragických novopečenských postav zalíbilo milostivě spočinout na cizích židlích), ale nyní se to dělá pro změnu stejně, protože jinak to nejde (pořád tiše doufám, že ta renomovaná a uznávaná škola, která stále ještě statečně veřejně vystavuje předpis, který nás tehdy, přiznávám, že téměř doslova, inspiroval k úpravě systému celoživotního vzdělávání, ujde laskavé pozornosti cídičů, ať už je chápeme v soudobém smyslu slova, coby metaře, leštiče a podobně, nebo v onom krásném smyslu staročeském, kdy se starším lidem prostě přihodí, že někdy nedoběhnou a pocídí se).

Takže sice nic nového pod sluncem, skvělí novopečenci dělají to samé, co jejich zavržení předchůdci, ale jak hezky nově o tom hovoří. Aneb jak pravil už před lety Stanislav Jerzy Lec: jsou mi odporní vlci v rouše beránčím (protože hnusnější skopové aby vážně pohledal).

Člověk se ovšem od stroje liší (pochopitelně nejen tím, že jde hůř zastavit, a také nejen tím, že dobře namazaný stroj jde potichu), a dokonce jej prý výrazně převyšuje. Mimo jiné proto, že se na rozdíl od stroje umí sám i prodat. Je to ovšem stejné jako s každou jinou dovedností: někdo ji prostě nedovede (někteří se prý neumí dokonce ani pořádně prodat).

Stejně jako mnozí z Vás jsem si se zájmem přečetl poslední plzeňský reklamní leták, i když ke koupi nenabízel žádný chutný nápoj, ba ani nic jiného chutného (šlo totiž o volební program zatím jediného děkanského kandidáta), a stejně jako Vás i mne zaujala milá zprávička, že ti, kdo zavinili mediální zhanobení fakulty, už na ní naštěstí nejsou. Že by pan kandidát upřímně myslel pana ministra/exděkana? Koho taky jiného, že? Třeba pan expředseda akademického senátu tam přece pořád ještě je (mimo jiné díky tomu, že příslušný pátrací tým nedohledal v zákoníku práce příslušné paragrafy, a tak se radši tvářil, že tam nejsou). Nezištně si dovolím připomenout, že navzdory tomu, že snad odhalil (jistě jen omylem či nedopatřením) pana exděkana/ministra jako osobu, která zavinila mediální zostuzení jeho vlastní fakulty, Plzeň byla prohlášena hlavním městem kultury pro rok 2015, takže už jen proto šance páně ministrových pohrobků závratně stoupají.

Posuďte totiž sami, jaké lákadlo by to bylo pro turisty. Kolik trosek by našli například na tamní právnické fakultě (samozřejmě lidských).

P.S. Odpověď na položenou otázku, jaký je rozdíl mezi novopečenými odebírači a bouřkou, zní: Žádný. Když odejdou, je opravdu krásně.

« Zpět