Páteční list

Každý den přinese nové slovíčko či nějakou novou šílenost. Proč by to v pátek mělo být jinak?

Jazyk je v neustálém pohybu.

Čímž ovšem nemyslíme například rozeklaný jazyk nějaké čarodějnice, ba ani kmitající jazyk hadí, ale pro změnu jazyk mateřský. Dnes a denně se objevují nové a nové výrazy, například hrubému zneužití moci se nově říká právní názor.

Ale mnohé výrazy si mohl cizinec, který by se snad chtěl našemu krásnému jazyku naučit, osvojit už dávno.

Například nynější pan expremiér přece už loni v Parlamentních listech 9.7.2012 definoval faul (jako to, že se „Pospíšil spojil proti ODS s médii,“ načež "Pospíšil zrudnul a jeho kmotr Jurečko zblednul“).

Jak se tamtéž píše dnes, dotyčná strana byla v otázkách justice „pod vlivem někoho, kdo, jak je dnes už jasné, upřednostňoval svou vlastní dosti pochybnou kvazipopularitu.“

Na dnešní novinový dotaz, zda za současný marasmus necítí svůj díl odpovědnosti, však notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti neodpověděl.

Na fakultní schod ani ministerský chodník ho sice s ohledem na škody, jež tam i tam nadělal, už nepustí, ale stejně by bylo hezké, kdyby mohl v odpověď nepěkně dotěrným médiím hrdě zvolat: „Reforma!“ Vždyť právě to dělal celé dlouhé roky a ke všeobecnému potlesku to bohatě stačilo. Nejspíš tentokrát nebyl k dispozici ten správný chodník či schod

A přitom se v dnešních krizových časech notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti o tolik zasloužil.

I ti z Vás, kteří si dosud jen vztekle okusovali nehty, ba dokonce trhali vlasy v žalu nad tím, že nemají co prodat, si přece nyní mohou významně přilepšit tím, že namísto tupého okusování své nehty, vlasy či vousy prodají (zájemci o tak luxusní zboží se jistě jen pohrnou). Vlasy, vousy či nehty totiž lze podle § 112 nového občanského zákoníku jinému přenechat za odměnu.

Víte vlastně, proč potřebujeme tolik tisíc paragrafů v novém občanském zákoníku?

Protože teprve notorický pan exministr během dlouhých let svého opakovaného ministrování (vhodně prokládaného exministrováním, v jehož průběhu škodil jinde) naplnil starou a slavnou myšlenku římského práva, zformulovanou svého času Tacitem (totiž, že nejzkaženější stát potřebuje nejrozsáhlejší zákony).

Ostatně, už pan Samuel Clemens (někteří ho znají spíše pod pseudonymem Mark Twain) nám kdysi odhalil, proč se pořád ještě najdou lidé, kteří uvěří dokonce i notorickému panu exministrovi. Řešení je ve slavné Twainově otázce na rozdíl mezi lží a kočkou (správná odpověď totiž zní: kočka má jen devět životů).

« Zpět