Perlová

Bakaláři, kterým se jejich alma mater poté, co doložili všechny dokumenty, jež za ně novopečenci kdesi obětavě a transparentně (neboť před zraky televizních kamer) poztráceli, rozhodla konečně dát pokoj, byli stejně jako já zvědaví, jak a zda se najatý žoldnéř popasuje s odhalením, že píše hlouposti (a jaké skvostné právní perly nám předhodí). Nuže, dočkali se a navíc byli od té lásky a dali mi vědět, že podle toho, kdo píše na jejich alma mater hrubě urážlivá podání a nechává je rozesílat jejím absolventům, lze opravdu zrušit vysvědčení školáčkovi, který bez dovolení unikl na záchod, který házel křídou po spolužácích, kouřil na školním WC či jiném příhodném místě a páchal jiné podobné a dávno zapomenuté nepravosti.

Nyní je třeba, aby se každý hluboce zamyslel, kdy odmlouval učiteli, a potom se po nocích budil zbrocen ledovým potem ve strachu, že si na to škola vzpomene a zruší mu vysvědčení z první, páté, osmé či jiné třídy. Neboť stojí psáno v rozhodnutích o zastavení neexistujícího správního řízení, vedeného ve věci, ve které ho nelze vést (srov. např. univerzitní č.j. R-505–10 a další): Vaše námitka, že ke zrušení vysokoškolského diplomu nepostačuje pouhé porušení studijního a zkušebního řádu, není důvodná.

Vzpomínáte si na to stokrát omleté, co zná už každý soudný člověk, i kdyby nebyl právník:

Na studium se nevztahuje správní řád (§ 68 odst. 1 zákona o vysokých školách), ale i kdyby vztahoval, byl by vysokoškolský diplom rozhodnutí vydané v podobě dokladu (jak praví § 55, § 57 odst. 1, § 57 odst. 7 zákona o vysokých školách), které dnes už nelze přezkoumat (§ 96 odst. 1 správního řádu), ale i kdyby byl diplom osvědčení (§ 57 odst. 8 zákona o vysokých školách ovšem výslovně říká, že není), bylo by ho možno zrušit jen pro rozpor s právním předpisem (§ 156 odst. 2 správního řádu) a studijní a zkušební řád právní předpis není.

Nuže, alma mater „nezpochybňuje, že studijní a zkušební řád není právním předpisem.“ Ale v § 63 odst. 1 zákona o vysokých školách se praví, že"student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy, jedná se tedy o povinnosti stanovené zákonem, a jejich případné porušení zakládá důvod pro postup podle § 156 odst. 2 správního řádu, který správnímu orgánu ukládá povinnost zrušit osvědčení, jež byla

vydána v rozporu s právními předpisy" (konec citátu). No, a teď si představte tu hrůzu, že školský zákon (č.561/2004 Sb.) taky ukládá žáčkům základních škol dodržovat a plnit pokyny pedagogických pracovníků a pokyny školy (§ 22 odst. 1). Běda tomu, kdo kouřil na školním WC, močil na školní zahradě, nekvalitně okopával zeleninu na školním pozemku, nenarýsoval si do sešitu předepsané okraje a navíc si ho předpisově nezabalil. Vysvědčení je kde? Nebylo ještě dvaadvacet hodin, takže nemůžeme ani naznačovat, kde asi vysvědčení většiny našeho národa skončí.

Naštěstí si dovoluji skromně se domnívat, že drtivá většina ředitelů základních a středních škol je zcela normální, takže nezačnou pečlivě sledovat filmy typu Škola základ života, aby s ohledem na zde pečlivě zdokumentovaná porušení učitelských pokynů zrušili ještě žijícím hercům jejich školní vysvědčení.

Někdy příští týden nás čekají děkanské volby (přesněji volby kandidáta na děkana), které mimo jiné rozhodnou, zda plzeňská práva i nadále budou institucí krutě nepřátelskou ke svým studentům i absolventům. Už Fráňa Šrámek kdysi napsal, že ten, kdo skvěle zvládá bezcitnou drezúru zvířat, není dobrý učitel. A škola, ať chceme nebo ne (většina soudných chce), není o politice ani o mediálním předvádění, ale je o učení. V týchž časech, v nichž veršoval Fráňa Šrámek, se objevoval volební slogan: Volte krávu, volte býka, jen nevolte agrárníka. Pro horkou současnost si ho můžeme poněkud obrátit: Volte býka, volte krávu, jen nevolte toho Káju (namísto „toho“ lze po libosti vložit jakékoli jiné slovo o čtyřech písmenech).

« Zpět