Podoby i nepodoby

Co jiného si připomínat v pátém měsici

roku, když ne Máj – a samozřejmě nový občanský zákoník, ptali jsme se už nedávno.

Pokud tedy máme doopravdy ten pátý měsíc, což jistě vědět samozřejmě nemůžeme. Vždyť v ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku najdeme, že se můžeme dohodnout jinak, než občanský zákoník říká, pokud to zákoník výslovně nezakazuje. Takže můžeme někomu půjčit peníze např. na šedesát měsíců, ale drobným písmem kamsi do smlouvy dopsat, že měsícem se v tomto smluvním vztahu nerozumí 30 dnů, jak plyne z § 606 odst. 1, podle nějž polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů, ale pro změnu patnáct minut (takovou dohodu přece občanský zákoník nikde nezakazuje). Možná ale, že autoři ani tak nechtěli dopřát lstivým věřitelům právo na úroky z prodlení co nejdříve, ale chtěli jen rehabilitovat své početní kreace ze svého dávného působení na nejmenované právnické fakultě kdesi na Západě Čech.

Možné ale také je, že chtěli naznačit, že jejich velké dílo není určeno nám obyčejným smrtelníkům, kteří ho nejsme hodni, ale že je určeno pro ušlechtilé delfíny skákavé či pletváky myšoky, jejichž doba březosti činí 360 dnů, neboli dvanáct našich trapných měsíců (vždyť v rámci výroby rychlostudentstva přece svého času vypočítali, že doba od června 2004 do června 2005 podle univerzitního č.j. R – 585  – 10 činí právě devět měsíců, tedy dobu standardního těhotenství). Případně že je jejich skvělé dílo určeno pro jim pochopitelně duševně ještě mnohem bližší tvory jako je třeba králík (chybí-li do čtyř let studia 13 dní, chybí totiž podle univerzitního č.j. R – 594 – 10 celá jedna třetina roku, který podle tohoto objevného psaní tím pádem musí mít 39 dnů, a březost králíka, či spíše jeho samice, je přece cca 28 – 30 dnů).

Mezi občanským zákoníkem a Májem je ovšem celá řada zarážejících řada podob, ale i řada velkých rozdílů.

Báseň Máj přece taky nenapsal právník, takže tu máme podobnost, ale hned je tu i rozdíl, protože Mácha posléze práva dostudoval (byť o něco rychleji, než je zvykem, nemluvě o filozofii, kterou zvládl za pouhé dva roky), takže se právníkem (byť až po sepsání onoho díla) stal.

Podobnost je třeba v tom, že si řada lidí myslí, že Máj je optimistické, ba přímo veselé čtení, zatímco ve skutečnosti jde o text hrubě depresivní. Také občanský zákoník je těžce depresivní čtení, i když si řada lidí pořád ještě myslí, že jde o vtip.

O Máji blahé paměti taky napsali, že nedospěl ještě ani pro kritiku (časopis Českého muzea č. 10/1836) a třeba Josef Kajetán Tyl považoval obraty v Máji za špatně srozumitelné a nečeské, což si většina lidí o obratech v občanském zákoníku zcela důvodně myslí taky.

Navzdory všem podobám ovšem rozhodující je nepodoba:

Máj byl nejspíš inspirován reálným příběhem, tedy skutečným životem. A to se přece o novém občanském zákoníku opravdu říci nedá.

A Máj je přece nádherné, úchvatné a vrcholné literární dílo (což se o novém občanském zákoníku zase rozhodně říci nedá).

« Zpět