Pokoj lidem

Pokoj lidem dobré vůle, těm, jejichž myšlenky jsou krásné.

Právnický rychlostudent Karel Jaromír Erben sice básnicky volal: Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, a vůbec ho pojal poněkud hororově (tma jako v hrobě, mráz v okna duje…), ale jinak vánoce platí za svátky klidu.

Jsou to taky svátky, kdy neuslyšíme o různých notorických bytostech, ať již jde o notorickou paní předsedkyni či podobně notoricky se vyskytujícího pana exministra. Kdyby byl někdo zvědav proč, odpoví mu klidně i píseň, neboť: Sliby se maj plnit o vánocích. Třeba takový: když se nestanu hejtmanem, odejdu z politiky. Tak teď vlastně nevíme: je notorický pan exministr přece jen nějakým tajným hejtmanem, nebo je prvním nepolitickým místopředsedou sněmovny? Přece jen je ale lepší teď nos moc nevystrkovat, co kdyby slib někdo uboze a podle připomněl? Sliby se maj plnit o vánocích (interpret je sice právník, ale rozhodl se živit jinak), a ty už naši notoričtí blízcí nějak přečkají.

Dopřejme si proto klidu bez nich a připomeňme si jinou z myšlenek Oscara Wilda.

Byl to ovšem, uznávám, hanebný rychlostudent jakési obskurní oxfordské univerzity, a taky kriminálník (mohlo by mu snad polehčovat, že ho na dva roky zavřeli jen za menšinovou sexuální orientaci, ale to rychlostudium mu nikdo neodpáře). Možná byste si mysleli, že není třeba propagovat cizácké kriminálnické rychlostudenty, když máme své vlastní (třeba takový ohavný rychlostudent Mikuláš Aleš trávil nějaký čas ve vězení, kam mu kolega malíř Chittusi, jak známo, nosil salám, namísto toho, aby ho náležitě, jako správný korektní kolega, odsoudil).

Přesto zní Wildova pravdivá myšlenka překrásně.

Ten, kdo neříká krásné věci, nikdy nemůže mít krásné myšlenky.

Dávejme si pozor na ty, z nichž kromě jedovatých pomluv a temných hrozeb nevyjde nikdy ani za mák něčeho krásného.

Neboť, ačkoli se nám to někdy pokoušejí namluvit, nemají a nemohou mít krásné myšlenky. A bez krásných myšlenek nemůže být krásných činů.

Pokoj lidem dobré vůle, všem, jejichž myšlenky jsou krásné.

« Zpět