Pondělně zamyšlená

Zatímco hrubě neuvědomělí odboráři demonstrovali a rovněž hrubě neuvědomělí zdravotně postižení (ústy pana Václava Krásy) prohlásili, že vzhledem k tomu, že vláda je proti lidu, je zcela legitimní, aby lid byl proti vládě, Plzeň získala poprvé ve stoleté historii titul.

Tiše, leč o to úporněji, doufejme, že novopečence nenapadne, jak by z jeho odebrání mohli vyrazit nějaký ten penízek, protože jinak by to z nějakého zvlášť závažného důvodu určitě zkusili. A už nám předvedli, že takových zvlášť závažných, ba zvláštního zřetele hodných, důvodů se dá najít opravdu přehršel. Horváth dal určitě poslední gól bez použití hokejky či tenisové rakety (vždyť ho taky dal z přímého volného kopu), Jiráčkovi se při skórování kývala (anebo dokonce nekývala) plomba (případně ji trestuhodně vůbec nemá!), zatímco Bakoš při vstřelení míče za brankářův hřbet dýchal (anebo se naopak dopustil rovněž trestuhodného a závažného pochybení tím, že zatajil dech).

Samozřejmě tu pořád máme onen nesmrtelný výrok odborníka na správní právo z 19. století (kdo by tušil, že bude tak aktuální ve století jedenadvacátém?) o tom, že ani to, že jej po zásluze nedbáme, nečiní z blábolu pomatencova výrok úřední, jenže je otázkou, zda fotbaloví mágové znají právnická moudra (když žádná neznají ani ti, kdo se vydávají za právníky, kupříkladu bývalí novopečenci).

Na druhou stranu i autor návrhu pseudoobčanského pseudozákoníku, když se minulý týden ztrapňoval v protekčním televizním Hyde Parku, se statečností sobě samému vlastní hrdě a iniciativně uhnul otázkám směřujícím k možnosti odebírání titulů (prostý lid samozřejmě ví, že to nejde, ale občas se ještě baví nad tím, co všechno pseudoodebírači vymýšlejí, aby tuto prostou pravdu alespoň trošku zamlžili).

Takže možná nakonec i další z bývalých novopečenců vykročí po vzoru bývalého strategického proděkana k lepším zítřkům, v nichž se budou srdnatě a transparentně chlubit potvrzením (jež si korektně sami vystaví), že vůbec nikdy mezi novopečence nepatřili (možná, že se dokonce budou holedbat i vlastnoručním potvrzením o tom, jak byli ze strany novopečenců krutě šikanováni, a že když sami naprosto objektivně prověřovali své vlastní tituly, chtěl jim je nějaký jiný odebírač dokonce odebrat).

Soudci se sice modlí, aby se tak stalo a houfně se zdraví pozdravem „včera (ba dokonce už loni v létě) bylo opravdu hodně pozdě,“ ale my ostatní musíme zase jen doufat, že spravedlivý hněv lidu a neskutečná rozhádanost vládní garnitury nevyvolá zcela mylnou představu, že by nějaká podivná rošáda mohla pomoci v neumělém vládnutí tomu či onomu ministerstvu, a že by snad onomu nespravedlivému pánovi ze spravedlnosti případně slušel některý jiný resort.

Zkusme si pro legraci představit takovou dopravu či zdravotnictví.Sice by se tam určitě našly onačejší částky na výplaty odměn kamarádům a kamarádkám, než kdesi v děravém měšci spravedlnosti, o právnické fakultě, zubožené skvělým novopečenským hospodařením, ani nemluvě (prý tam už musí šetřit úplně na všem, dokonce tolik, že nemohou vyškrabat ani další milion pro opisovače odebíračských dopisů, proto zřejmě v opisování a kopírování nastala určitá pauza, však to znáte, zadarmo nehrabe ani kuře, natož pan náměstek).

Samozřejmě, když už byl tak pracně opsán ze starých textů dokument označovaný (jistě jen žertem či omylem) za návrh občanského zákoníku, bude třeba jej každopádně využít.

Jenže co bychom dostali v lékárnách za léky, kdyby za univerzální, moderní recept sloužily výstřižky z podivné koláže nazvané návrh občanského zákoníku? A jak by podle tohoto prazvláštního návrhu jezdily vlaky, kdyby byl náhle vydáván za reformu jízdního řádu?

« Zpět