Poplašná zpráva?

Zhruba od čtvrt na sedm ráno se můžete Novinkách.cz dočíst, že v zákoně o vysokých školách je jakýsi § 85 odst. 6, a že podle něj by se o osudu plzeňských práv mohlo rozhodovat letos v dubnu.

Takže to snad všechno mělo být zase jen věštění z vinné sedliny na dně původně plných sklenic, v němž paní komisní profesorka tak vyniká (viz úvaha Ilustrovaná II)?

Nemáme jen zákon o vysokých školách, máme i zákon, v němž se píše (§ 357), že ten, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatel, bude potrestán. Stačí znepokojení dvou tisíc studentů? Nebo je to málo?

Jestli bychom si radši nemohli ekonomicky polepšit tím, že bychom onu znepokojující dámu exportovali? Třeba do Ameriky? Například v Pensylvánii mají věšteckého sviště, který předpovídá počasí. Jsou tu samozřejmě rozdíly, je to chytré zvířátko, které se zpravidla trefí, je pochopitelně i hezčí, přece jen však už má svůj (sviští) věk a nebude na tamním kopci rituálně vystrkovat hlavu z díry věčně.

Zatímco pan ministr, díky němuž začínáme v naší zemi mít skoro tolik spravedlnosti jako bitevních lodí, posílá své stranické poslíčky (všelijaké ty docenty Miš…) přemluvit univerzitu, aby nekritizovala paní televizní profesorku, stihl včera dopoledne odpovědět i na otázku, proč se zhroutila výuka v Plzni (což se pochopitelně nestalo nikdy, dokonce ani za něj ne). Protože učitelé nefandili jeho reformám!

Ptejme se kterým, protože udělal jen jednu, sloučil několik kateder do jedné tak obří, že v podstatě nefunkční (další dvě reformy, externí přijímací řízení a kreditní systém, byly totiž zavedeny ještě před tím, než začal bránit fakultu před svými vlastními mediálními útoky). Jestlipak panu profesorovi, pro něhož katedrální monstrum vytvořil, něco podobného udělají na oné soukromé škole prof. Dvořáka, kam se uchýlil, a jejíž pan rektor, jak se zdá, působí hned na třech vysokých školách, zatímco pan profesor skromně jen na dvou pracovištích (což by v Plzni, jak jsme zjistili, v rámci rovného přístupu smrtelně vadilo)?

Takže se bude rozhodovat někdy v dubnu. Nedejte se ukolébat tím jejich věčným houpáním. Když nezvítězíme teď, bude se to opakovat, a opakovat, a opakovat. Jako před dvěma lety.

Někdo řekl, že spoléhat na velkorysost hladové hyeny je nemoudré. Snad Alfréd Brehm (ten dokonce upozornil, že některé zvlášť lstivé hyeny umí i napodobit lidský hlas). Obávám se, že jeho poučení neplatí je pro hyeny. Anebo snad ano?

Vysvětlujte všem, jaká je pravda.

Vysvětlujte všem, že i více než dvacet let po studentské revoluci se najdou pohrobci tehdejších ideálů, pro něž je student stále nepřítel, a fantazie, přátelství, kolegialita, solidarita a slušnost jsou sprostá slova.

Už teď píší mnozí rozhořčení rodiče panu ministrovi školství, že nechtějí, aby jejich děti byly rukojmím postkomunistic­ké zloby.

Vysvětlujte všem, že jde o poslední křeče zvůle, závisti a zapšklé nepřejícnosti. Vysvětlujte všem, že teď je třeba vydržet.

A přijďte příští týden zopakovat: Nedáme se.

Přišli jsme si pro spravedlnost. Jako před více než dvaceti lety.

Jenže vy, paní profesorko, ani vaši nohsledi, nám ji nemůžete dát, protože nevíte, co to je. Proto o vás nestojíme. Jako před více než dvaceti lety.

« Zpět