yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Že by nás tudíž čekala Kosmická akreditační komise, napadlo hned mne i mnohé další chorobné pesimisty.
Právníci, jak se zdá, mají prostě sklony k poplašným zprávám. Z mladého světce nic než starý plesnivý čert, hrozil svého času například už právník Francois Rabelais, což je ten, který se proslavil i výrokem: hlavně když je koryto, svině se už najdou.
Já taky vím, že kdo způsobí nebezpečí vážného znepokojení obyvatelstva nebo aspoň jeho části, může se dopustit šíření poplašné zprávy (§ 357 odst. 1 trestního zákoníku).
Já taky vím, že poplašná zpráva je taková zpráva, jež je způsobilá vyvolat obavy z událostí velmi nepříznivě zasahujících do života normálních lidí, ať již jde třeba o zprávu, že hrozí válka nebo teroristický útok, protržení hráze či přehrady, výbuch jaderné elektrárny, nebo například návrat vykonavatele neexistující funkce statutárního proděkana na místo jeho nejkrutějších poklesků.
Já vím, že poplašná zpráva vyvolává u obyvatelstva obavy o život, zdraví či majetek, popřípadě obavy (jako v posledně zmíněném příkladu), že budou vážně porušována základní lidská práva a svobody.
Zpráva však musí být nejen skutečně poplašná, ale také nepravdivá, což prý bohužel není.
Vy byste snad nechtěli, aby se do Vaší školy vrátil učitel, který vynaložil veškeré možné úsilí, aby ji zničil?
Na druhou stranu, Vy byste snad nechtěli, aby Vás učil učitel, který vymyslel, že psí, hm, exkrementy se budou prodávat ve veřejné dražbě? A kdyby jenom to, totiž kdyby jenom psí.
Vy byste nechtěli učitele, který směle vykalkuloval, že vlastníkovi zvířete náleží vše, co zvíře vydává (§1073 odst. 1 nového občanského zákoníku), a že nelze-li tyto nalezené plody (například exkrementy zvířectva všeho druhu) uchovat, prodají je obce ve veřejné dražbě (§ 1054 odst. 1 téhož zákoníku)?
Vy byste nechtěli učitele, který vymyslel, že ti, jimž kape na maják (možná inspirován slavným poznatkem politologa profesora Tomského: „Dvořákové kape na maják“ v Parlamentních listech) mají právo rýt strouhu do cizí střechy?
Už jsme si přece připomínali, že ten, kdo má zajímavé a jistě velice žádané právo, aby ze sousední střechy tekla (nejlépe proudem) dešťová voda na jeho dům či pozemek, nese náklady na zřízení strouhy, je-li ke svodu potřebná (§ 1271 odst. 2 nového občanského zákoníku). Taky nechápete, jak jsme vůbec tolik let mohli žít bez toho, aby nám sousedé směli rýt strouhu do střechy?
Vy byste snad nechtěli učitele, který naprosto originálně a nově vymyslel, že z pastvy je stejně jako před staletími vyloučen každý špinavý dobytek (§ 499 občanského zákoníku z roku 1811, § 1279 toho našeho supermoderního).
Vy snad byste nechtěli učitele, který sice sestavil náš supermoderní zákoník z překladů prastarou němčinou psaných právních textů do češtiny ještě mnohem starší, ale moudře vynechal to, co by bránilo notorické paní komisní nabízet akreditaci jen a jen za jeho zvolení do akademické funkce?
Náš první občansko-trestní kodex, Dekreta Břetislavova z roku 1039, totiž stanovil, že pijáci, budou-li přistiženi, nevyjdou z vězení, dokud každý z nich nesloží tři sta peněz. Což se v novém kodexu moudře neobjevilo (kdo se podívá na fotografie u úvahy Ilustrovaná II, hned ví proč).
Vy byste snad takového učitele opravdu nechtěli?
Vážně ne?