yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Po měsících blábolů o odebírání titulů jménem správního orgánu, za který se neúspěšně a nezákonně (byť draze) vydává, totiž konstatoval (cituji:), že správní orgán plně souhlasí s tím, že vysokoškolské studium se ukončuje automaticky splněním poslední studijní povinnosti a stejným způsobem se nabývá i akademický titul, nikoli vydáním diplomu, správní orgán (jímž ovšem citovaný hanopisník není) najednou dokonce „souhlasí i s tezí, že samotný vysokoškolský titul odebrat ani zrušit nelze.“
Samozřejmě bylo toto právnicky velmi nepřesné doznání zastřeno silnými vrstvami šumu, například dlouhým vyprávěním o tom, že v osobním spise absolventa, jehož se mělo usnesení, za něž se pisatel ukrýval, týkat, není založeno nic o složení přijímací komise, o otázkách při příjímací zkoušce, o průběhu přijímacího řízení atd. To nám ovšem nabízí odpověď na otázku, podle čeho vybrat adepty k dehonestaci. No přece stejně, jako vybrat ten úplně nejhloupější paragraf z návrhu nového občanského zákoníku (kdybyste pořád nevěděli, nápověda je dole v P.S.). Nic o složení přijímací komise, o otázkách při příjímací zkoušce, o průběhu přijímacího řízení atd., totiž není v dokumentaci ani jediného, neboli vůbec žádného (!) studenta ani absolventa plzeňské právnické fakulty, neboť se tato dokumentace vždy vedla odděleně od osobních spisů studentů (než ovšem byla novopečenci skartována, jak o tom informovaly navzdory tomu, že jim v té době byly velmi silně nakloněny, Ihned.cz 29.11.2009 a Blesk.cz 3.12. 2009). Konec konců poté, co vyléváním koflíků domnělé špíny, svědčícím však o tom, že o chodu školy nic neví, popsal hanopisník dostatečné množství (fakturovaného?) papíru, konstatuje, že to není studentova vina, že jde o pouhý formální nedostatek a že to tedy nevadí (tak proč o tom tak dlouze psal?).
Dalším šumem jsou prapodivné úvahy o tom, že když bude zrušen diplom, stane se držitel zrušeného diplomu studentem (případně jím dokonce celé dlouhé roky nepřetržitě byl). Hm. Všimli jste si jistě, že sám pisatel moudře napsal:„… vysokoškolské studium se ukončuje automaticky splněním poslední studijní povinnosti a stejným způsobem se nabývá i akademický titul, nikoli vydáním diplomu…“ Takže to dokonce podle něj samotného bude asi trochu jinak, že (protože ten, jehož studium už skončilo, asi jen sotva bude studentem)? Konec konců renomovaná právní kancelář, za jejíž kvalitní služby univerzita zaplatila nejméně padesátkrát méně (podle některých možná až stokrát), nežli za fantazie na téma pseudoprávního řízení, napsala, že má-li být jakkoli zpochybněno vysokoškolské vzdělání, musí o tom vždy rozhodnout jedině soud. Její vyčerpávající analýzu univerzita sama vyvěsila na svých stránkách, takže dnes se už ani neprávnické vedení univerzity nemůže bránit, že o nezákonnosti svého počínání nevědělo.
Mně nezbývá, nežli se omluvit onomu absolventovi, jehož se zmíněný paakt má týkat. Omluvit se za to, že jsem svého času dovolil na fakultě působit lidem (a dokonce jsem je přijal do pracovního poměru), ze kterých se nakonec vyklubali nekopromisní pomlouvači kolegů a bývalých kolegů, a kteří v zájmu svých kariér připustili nynější pseudosprávní frašku.
Apropos, abychom si připomněli skvělou úroveň odborně fundovaného novopečenského uvažování, víte, že návrh občanského zákoníku z roku 1937 (z něhož je z větší části opsán nynější návrh občanského zákoníku) byl jedovatým výplodem komunistické ideologie? Asi jste o tom dosud neměli ani nejmenší tušení, nejspíš vůbec nikdo. Jenže podle důvodové zprávy, která je zveřejněna spolu s oním zázračným návrhem, zmíněný návrh nového občanského zákoníku také opouští termíny poplatné komunistické ideologii, které byly do občanského práva zavedeny právě jen vyznavači komunistické ideologie. Jeden z takových zavrženíhodných totalitních termínů je i způsobilost k právním úkonům. Jenže tu najdeme právě i v návrhu z roku 1937, píše se o ní ostatně už i ve slavném komentáři k obecnému zákoníku občanskému z roku 1811 (díl I., str. 206 a následující).
P.S. Přece zase namátkou…