yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Rok se s rokem sešel a vánoční radosti jsou za námi.
Některé věci jsou už tradiční a po léta se nemění: chyťte je, svažte je, mučte je, zabte je, volá už tradičně škaredá postsovětská ježibaba Baba Jaga, zatímco my se sborově těšíme, až bude konečně skučet: Ušetři babušku, ušetři Jagušku.
V Událostech, komentářích nám (27.12.2011) paní vicepremiérka potvrdila, že švýcarský velvyslanec informoval pana ministra oné podle novin kmotrovské spravedlnosti o českých miliardách zatoulaných do Švýcar, zatímco pan rádoby premiér, prezident či král (totiž rádoby cokoli), neboli pan ministr nespravedlnosti (podle blogu pana Okamury na idnes) se nám snažil vysvětlit, že sice bylo informováno Ministerstvo spravedlnosti, které v té době pro změnu řídil, ale nikoli on sám, což je přece něco úplně jiného, protože ministr se musí producírovat v médiích, ukazovat pěkný účes a vyjadřovat se ke všemu, co se ho vůbec netýká, takže se logicky nemůže zabývat takovými trapnými podružnostmi, jako je řízení úřadu, který mu byl svěřen.
Ani v minulém roce se tradičně nepotvrdila žádná z obvinění nakydaných na plzeňská práva, ať již je vymyslely zastaralé bytosti postsovětské nebo naopak stvoření vysoce moderní. Dokonce, což je na výsost s podivem, se dosud nepotvrdily ani výpočty a rovnice (jen namátkou: rok má čtrnáct měsíců, jak bylo objeveno pod č.j. R-582–10 a opakovaně pod č.j. R-604–10, od ledna 2001 do května 2005 uplynulo 2,8 roku, jak bylo objeveno pod č.j. R-576–10, a podobně) pana vždycky náměstka (toho času už zase a zřejmě ještě chviličku spravedlnostního), který se navíc odchýlil od matematického objevování k tomu, aby svému milovanému ministrovi podstrkoval pro jednání vlády úplně jiné návrhy zákonů, než jaké tam měly být projednávány.
Neprozradilo se naopak, zda to byl zase on, kdo podstrčil panu ministrovi jiný text přednášky, kterou měl koncem roku pronést ke studentům ekonomie. Vzhledem k tomu, že na ní skoro nikdo nepřišel, a i ten, kdo přišel, rychle utekl, nelze se dopátrat větších podrobností o tom, jaký umělecký dojem přednáška v téměř neexistujících posluchačích zanechala. Dokonce i média informovala jen o tom, že studentům se pan ministr jevil jako obézní pohádkář.
Už jsem si dovolil připomenout, že již odedávna si všelijaké pochybné existence přisvojovaly cizí vynálezy a objevy. Jakýsi plagiátor jménem James Watt se vydával za objevitele parního stroje, který však už dávno před ním objevil Ivan Polzunov (neprosadil se však, protože mu tekl děravý parní kotel), jiný plagiátor jménem Daimler se vytahoval, že vymyslel spalovací motor a namontoval ho ke kočáru místo koní, zatímco celý rok před ním sestrojil podobný motor Ignatij Kostovič a namontoval ho na vzducholoď, se kterou však nelétal, protože ji prozatímně uskladnil v kůlně, takže jeho objev upadl v zapomnění, že dnes zapomenutí Frolov a Jarcev sestrojili první železnici na světě, dokonce přenosnou (jejich mobilní železnice byla zapomenuta, protože ji při přenášení ztratili kdesi v sibiřských pustinách). Plagiátorská lstivost a vynalézavost však nezná mezí.
Pan spravedlnostní ministr na samém sklonku dnes už loňského roku originálně vymyslel registr přestupků a obsáhle o tom informoval v médiích (což je přece pravým úkolem a funkcí každého ministra). Avšak Gross, Langer a Řápková byli tentokrát tak lstiví, že to od něj opsali (a oficiálně, ba i v médiích, to navrhovali) dokonce několik let před tím, nežli to tak originálně vymyslel.
A když k tomu přičteme nadělení, nazývané nový občanský zákoník, nezbývá, nežli se přimlouvat za obnovení veškerých svatováclavských tradic.
Svatý Václav ještě jako světský kníže, tedy zaživa, posílal totiž do ciziny (konkrétně do Saska)ročně sto dvacet volů. Nemuseli bychom být tak štědří, stačilo by poslat jich někam do ciziny (nejlépe do Antarktidy) pět či šest.
Jen abychom se ale potom nedozvěděli, že tučňáci loví nestandardně, nekorektně a hlavně zcela netransparentně, opisují přitom a ztrácejí své kvalifikační práce, které mají být transparentně založeny v oceánu (ale nejsou), či ryby, které mají být opět transparentně založeny v knihovně.
Přece jen, tučňák je přísně chráněný živočich, takhle týrat (například přítomností novopečenců na témže kontinentu) bychom ho asi opravdu neměli.