yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Pan pisatel nejprve poněkud sprostých a urážlivých odebíračských anonymů a posléze dopisů podobného obsahu, jež však podstrčil komusi lehkověrnému k podpisu, pod tlakem toho, že pomluvené osoby celkem hbitě doložily všecko, co novopečenci tak pracně poukrývali či poztráceli, aby mohli tvrdit, že to nikdy neexistovalo, sice za drahé peníze postupně zastavuje správní řízení s plzeňskými absolventy (jež za ještě větší peníze radostně zahájil).
Samozřejmě ona pseudopsrávní řízení zastavuje zcela transparentně, i když potají a potichu (nebo jste snad zaslechli, že by se s tím někde chlubil?).
Nicméně přesto v zastavovacích usneseních znovu a znovu poukazuje na převratné objevy, že v Plzni neplatí § 68 zákona o vysokých školách (podle kterého se na studium nevztahuje správní řád), takže proti plzeňským absolventům lze podle správního řádu postupovat, že v Plzni je diplom osvědčením (ač podle § 57 zákona o vysokých školách jím rozhodně není) a nikoli rozhodnutím ve formě dokladu (ač podle téhož paragrafu jím právě je), že o zrušení diplomu lze rozhodnout kdykoli Vás napadne, ačkoli správní řád stanoví lhůty (např. v § 96) a že proti případnému rušícímu usnesení se nelze odvolat, ač podle správního řádu lze (§ 76 odst. 5 správního řádu).
Ale díky nejmenovanému panu poslanci Svobodovi máme konečně potvrzeno (a to z nesmírně hodnověrných zdrojů, např. z ČT 24), že zmíněné paragrafy neplatí právě jen v Plzni.
Pan poslanec prý sice na Vysoké škole finanční a správní (kam podle hlasu lidu hodlají bývalí novopečenci masově utéct) opsal svou diplomovou práci, ale „škola mu titul sebrat nemůže, neumožňuje to zákon“ (ČT 24, dne 10. června letošního roku, ale třeba i Týden.cz téhož dne, jakož i jiná média). Je s podivem, že se zasloužilí investigativci nezamysleli nad touto geografickou prapodivností, o to nám však teď nejde.
Máme totiž potvrzen úžasný objev pisatele odebíračských dopisů, k němuž dospěl zřejmě cestou pokusu a omylu (podle hlasu lidu jen cestou omylu), které paragrafy tedy na Plzeňsku neplatí (ty, jež se novopečencům nehodí do krámu).
Je šlendrián, že za takový objev dostal jen něco přes jeden a půl milionu korun, a že mu nelze udělit např. Nobelovu cenu (jež obnáší těch milionů cca třicet), protože se uděluje jen za fyziku, chemii, literaturu, medicínu a mír.
Ale protože s Nobelovou cenou je spojen i diplom, mohl by možná pan hanopisník iniciativně přikročit ke zrušení nespravedlivě udělených Nobelových diplomů (když ho mohl získat takový pisálek jako Kipling za příběhy nějakého pralesního Mauglího, či Hemingway za pár útlých stránek o rybolovu na téma stařec a moře, a nemůže ho získat takový objevitel, jako je právě pan hanopisník, je to totiž hrubě nespravedlivé).
Plzeňská zkušenost (poslat rušící usnesení pokud možno jen těm, jejichž adresy se nepodařilo zjistit a kteří se tudíž nic nedozví, takže se nemohou a ani nebudou bránit) je v tomto směru k nezaplacení, neboť rušící usnesení by měla být poslána jen spolehlivě mrtvým nositelům Nobelovy ceny a diplomu (jako je takový Röntgen, Churchil nebo již řečení Kipling a Hemingway).
Pokud ovšem bývalí novopečenci skutečně odejdou na svrchu jmenovanou školu (potom, co se jim podle hlasu lidu nepovedlo přestěhovat práva do Klatov coby filiálku Jihočeské Univerzity, jak se o tom mluvilo například na vědecké radě oné jihočeské vysoké školy), pak může dojít k tomu, že ona zeměpisná anomálie usazená v Plzni (a spočívající v tom, že některé paragrafy novopečencům se nehodící v Plzni neplatí) se ukáže jako putovní.
Pokud by ovšem byl potvrzen objev putující geografické anomálie, zasloužilo by to Nobelovy ceny nejmíň dvě!
Někteří z Vás ovšem škarohlídsky tvrdí, že nejde o žádnou zeměpisnou zvláštnost spočívající v tom, že by v Plzni neplatily předpisy nehodící se novopečencům (poněkud ve stylu hesla: Nehodící se škrtněte), ale o to, že odebíračský pisatel radši káže bludy, jen aby nemusel vracet školní miliony.
Nevím, radši posuďte sami.