Poznal jsem lidi, a proto mám rád vlky

Akademický senát plzeňských práv odvolal svého předsedu. Sice mu snad už nakonec uvěřili, že nebydlí v Chomutově (bůhví, třeba se tam narodil, tak jako nynější pan děkan?), ale stejně mu to nepomohlo.

Důvody jeho odstřelu ovšem byly poněkud prazvláštní: například že před zhruba devíti měsíci zrušil termín jednání senátu s ohledem na omluvy více než poloviny senátorů (byl červen a prázdniny). Od té doby jsem sice dokonce i já byl na jednání senátu dvakrát, aniž by o tom padlo jediné slovo (a to už od začátku října jsem se na fakultě vůbec neobjevil), na dalších, pozdějších jednáních senátu se měnil počet kateder, volil děkan atd., ale o zlovolně odročeném jednání se nemluvilo. Odvolaný předseda se ovšem provinil mimo jiné tím, že nepředložil omluvenky učitelů například oblíbenému studentu Markovi.

Dalším proviněním bylo, že v médiích nepřispíval k dobrému jménu fakulty. Kdyby tohle mělo vést k odvolání akademického fukcionáře, nezbyl by v Plzni kámen na kameni, protože současný děkan v rámci své volební kampaně nenechá na fakultě chlup dobrý a jeho novopečení proděkani mu zdatně sekundují (byť nikam nekandidují).

Konečně se svržený předseda provinil i tím, že podal žalobu o ochranu osobnosti na šéfku Akreditační komise za řadu jejích nesmyslných, nepodložených a dnes už radši tiše zapomenutých tvrzení o mafiánské fakultě, která je bezpečnostním rizikem pro stát.

Znáte ten vtip: Podle čl. 12 Všeobecné deklarace lidských práv nikdo nesmí být vystaven útokům na svou čest a pověst. Ten vtip má dokonce pokračování: podle § 11 občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu občanské cti a lidské důstojnosti. Dokonce i v návrhu nového občanského zákoníku, který nový pan proděkan Eliáš za pár milionů od Ministerstva spravedlnosti přepracoval ze starého československého návhu z konce třicátých let minulého století, je ochrana osobnosti upravena. Že by si tedy pan proděkan také zavtipkoval? Nikde není napsáno, že ochrany své cti se může domáhat každá fyzická osoba kromě dr. Teleckého, ale každý na plzeňských právech přece dnes dobře ví, že svých práv může využívat jen ve prospěch nového vedení.

Další zásadní důvod pro odvolání akademického funkcionáře: založil odborovou organizaci.

A tenhle vtip znáte: Podle čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů, nemluvě o takových nezajímavých textech jako Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, nikdo prý nesmí být jakkoli perzekuován pro členství v odborech. Tenhle vtip by asi měl znát nový proděkan Bezouška a nejméně jeden ze senátorů, protože oba učí pracovní právo, ale nějak je nenapadlo ho říct nahlas. Z historie víme, že posedlí reformátoři nemají ani stín smyslu pro humor, tak proč by ho měli mít ti plzeňští? Nebo se snad uplatnil virus zapomínání na nepohodlné právní předpisy, který se tak bleskově šíří novým vedením plzeňským práv?

Ke všemu ještě pan bývalý předseda zcela sebevražedně prohlásil, že mne chová v úctě. To sice nynější děkan nedávno říkal taky, ale ne veřejně, naopak pěkně potají, sotva před deseti, dvanácti lidmi, aby to mohl v případě potřeby zase zapřít. Já mohu klidně a pravdivě prohlásit, že si pana doktora Teleckého opravdu vážím pro jeho lidskou odvahu, občanskou statečnost, upřímnost i pro jeho znalosti. Ale já jsem ze svých funkcí dávno odstoupil (v mylné naivní představě, že se vzdám funkcí, prokážu svou pravdu a nesmyslnost nactiutrhačných blábolů, očistím se a tak dál, jak se o tom vypráví malým, hloupým dětem, protože život funguje bohužel trochu jinak), takže mne není odkud odvolat.

Historie se opakuje.

Pořád si ještě pamatujete na nápisy z roku 1989? Kdo se bojí opozice, ten se bojí o pozice.

V dokumentu 2000 slov se psalo, že důvěra byla vyměňována za funkce, až je sice měli všechny, ale nic jiného už jim nezbylo. Že bychom, věrni tradici, měli volat: Už je to tady? Anebo to spíš vystihl mistr hororu slovy: Vylhaný, mámivý pocit bezpečí se změnil v útok teplé hrůzy (míněna ovšem sprcha v povídce Psycho).

Poznal jsem lidi, a proto mám rád vlky. Vlastně mám rád i lidi. Jenže jenom některé.

P.S. Pan děkan sice na jednání senátu nebyl, vymluvil se na bolest zubů, ale záři televizních světel neodolal a hrdě prozradil, že lhal, protože nechtěl, aby ho dr. Telecký napadal. To chápu, protože znám sžíravý humor doktora Teleckého, s nímž poukazuje na hrubou neznalost právních předpisů, projevovanou bohužel právníky, kteří dnes (asi zase bohužel) stojí v čele plzeňských práv.

P.P.S. Médii dnes probleskla nenápadná zprávička, že Západočeská Univerzita předloží výsledky kontroly studia na plzeňských právech. Předloží? Takže všechno to ostouzení až dodnes byly přece jenom domněnky, které někdo z mlčenlivostí vázaných členů komise usilovně vynášel?

« Zpět