yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Poznámka k silvestrovským Oskarům
Poslední den roku jsem se dozvěděl o udělení pseudoOskara za zvláštní efekty spočívající v prvé řadě v tom, že jsem dokázal, že zápočty a zkoušky na plzeňské fakultě udělovali mrtví profesoři. Řada mých přátel a také bývalých studentů mi adresovala rozhořčené maily, ve kterých tento prapodivný útok nejen na mne (protože nás tito skvělí učitelé opustili až několik let potom, co jsem přestal být děkanem plzeňských práv), ale také (a hlavně) na památku zesnulých plzeňských pedagogů, odsoudili.Jenže je to naopak moc dobře.
Jednak proto, že je to samozřejmě zjevná pitomost. Učitelé, kteří bohužel nečekaně a tragicky zemřeli, nás opustili až několik let potom, co udělili zápočty nejen panu starostovi Prahy 5, ale i stovkám dalších, do jejichž paměti (nejen do jejich indexů) se navždy a nesmazatelně zapsali. O tom svědčí i množství studentů a absolventů, s nimiž jsem měl tu čest se setkat na jejich pohřbu. Vzpomínky na tyto skvělé kolegy nemůže několik posměšných řádek nijak poškodit.
Jednak proto, že je to sice zjevná pitomost, ale jinak docela vtipná, a o Sivestru je nesjpíš dovoleno vše.
Ale hlavně proto, že je vidět, že proroctví šéfky Akreditační komise už nejen vůbec nikdo nebere vážně, ale dokonce už je nejde použít ani k vtipkování: i k tomu si totiž musela média vymyslet něco dalšího. A to je zpráva úplně nejlepší.
V týchž rozhořčených dovětcích k novoročním přáním byl vznášen dotaz, jak to, že jsou plzeňská práva stále haněna: když byla dost dobrá, aby mohla být trafikou pro exministra, musí přece prostě být dost dobrá.
Převzetí plzeňské fakulty však bylo beze sporu nepřátelským převzetím, a každému dobytí předchází úporné bombardování, ostřelování a jiné ničení. Čím víc dobyvatel obleženou pevnost chce, tím víc ji obvykle poničí intenzivním dobýváním. I když branku v hradbách otevřou zrádci, maskují se vždy požárem, útokem nepřítele a podobnými způsoby. A po dobytí, bez ohledu na ideje, bohužel následuje rabování. I nejkřesťanštější král Karel V. nechal mnoho týdnů drancovat nejkřesťanštější město Řím, když ho dobyl, ideje sem, ideje tam.
Původně padaly o plzeňských právech pomluvy, nad nimiž se však mnozí museli zamýšlet. Nebyla to sice pravda, ale hned na první pohled se to poznat nedalo. Nyní už jsou na řadě bláboly zcela zjevné. Jen tak dál.
