Pozor, děti

Pozor, děti, baba letí, znělo kdysi standardní varování, že čarodějnice je v éteru. Pokrok ovšem nezastavíš, dnes obvykle stačí tiše naslouchat nějakému rádiu či sledovat jiné médium.

Čarodějnice, ježibaby a jiné potvory neotravují studny, ale duše. Otravují a matou mysl lidí a vedou ji k závisti a nezdravé zášti (jak se praví třeba i v Kladivu na čarodějnice, na str. 61 vydání z roku 2006, zatímco na str. 65 se praví, že jisté staré ženy mohou působit mimořádně zlé následky dokonce i samy, bez pomoci zlých nadpřirozených sil, avšak účinky jejich zlodušského počínání jsou vždy pomíjivé a dočasné, viz str. 38–39). Jak jsem ovšem už napsal, pokrok nezastavíš. Upozornění pozor, děti, čarodějnice letí, se nám dnes dostane z mnoha médií upozorňujících na lety a slety čarodějnic, zpravidla ovšem v dubnu (z toho letošního si můžeme například najít pozvánku na Let čarodějnic pod Kunětickou horou, ba i jinde). Babice jsou ovšem lstivé, a objevují se v éteru nečekaně i jindy, se svým podivným skučením a vřískáním.

Jen si, babo, skuč, směje se vřískající ježibabě dokonce poněkud nekolegiálně i čert v pohádkách (třeba Vladimíra Hulpacha). Právnický rychlostudent Karel Jaromír Erben nenapsal konec konců jen Kytici, ale třeba i nerýmovanou pohádku Baba-jaga (Baba-jaga, noha, hnát), případně O krásné panně a zlé bábě, takže máme dosti poznatků o tom, že všelijaké zlostné stařeny umí otravovat mysl i prostředí, avšak naštěstí vždy jen dočasně.

Přiznávám, že na svých cestách, nota bene služebních, příliš nesleduji upozornění na ježibaby v povětří, dokonce mi často uniknou i zajímavější zprávy.

Tak jsem měl to štěstí, že jsem přeslechl, jak si nejmenovaná paní profesorka, šéfující podivné radě starších, nazývané s ohledem na místní zvyklosti komise, odložila vysoce tradiční, leč přesto moderní přístroj sloužící k bleskové akreditační analýze (totiž sklenku vína) a posteskla si, že ze 400 podvodných rychlostudentů, které si vysnila, jich dokonce i komise, složená z těch, kdo prověřovali svá vlastní studia a studia svých odpůrců (tedy všech ostatních absolventů plzeňských práv), našla jen něco přes padesát. A teď se ještě čtyřiačtyřiceti z nich dostalo satisfakce tím, že jim nebyly prokázány žádné pochyby.

Někteří se z toho vyzuli až nechutně jednoduše: student nařčený, že hanebně studoval jen ubohé dva roky (jako Erben filozofii nebo pan odebírací náměstek ministra spravedlnosti sociologii), a sice od roku 2001 do roku 2005, například poměrně podle argumentoval tím, že prý 5–1 není dva.

Jiní, u nichž kumulace nedostatků spočívala v tom, že se novopečencům podařilo zahodit jen posudek na jejich práci (jediný chybějící posudek byl typickou „kumulací nedostatků“ např. ve věci univerzitního č.j. R-570–10 a dalších), ho prostě předložili.

Apropos, kdyby snad ještě někomu chyběl, pár jich ještě pořád mám kdesi v počítači.

Kdyby například chtěli sebrat titul bývalému novopečenskému proděkanovi pro strategii (který naštěstí stategicky nepřeložil stéblo křížem, takže nenadělal tolik škody jako ostatní) za to, že jeho práci Akreditační komise posoudila jako jedinou nevyhovující ze všech, jež viděla, a kdyby navíc ztratil posudek, tak ho mám. Stejně jako třeba posudek na práci pana bývalého novopečenského studijního proděkana (který se bohužel stylizoval do role toho iniciativního, který škody nadělá, neb je podle přísloví horší než třídní nepřítel).

Jiní, jimž bylo vytýkáno, že chybí jejich práce, ji nejenže doložili, ale navíc zjistili, že se bývalým novopečencům poněkud přednostně ztratily diplomové, rigorozní a doktorské práce kritizující návrh nového občanského zákoníku (např. univerzitní č.j. R-585–10, viz také úvahu Tajemná).

Kdysi předloni jedna komisní dáma prorokovala, že jestli to takhle půjde dál, z celé pracně vykonstruované kauzy nic nezbyde (tedy ona 27.11.2009 Hos­podářským novinám řekla: „Pak ale může dojít na slova bývalého proděkana Kindla, který…prohlásil: Do půl roku z té aféry nic nebude“).

Nějak nechápu, proč je tak smutná z toho, že aspoň jednou v životě měla pravdu (komunismus v Jižní Americe nezvítězil, jak prorokovala, rychlostudenti nepodváděli, tak aspoň v tomhle se nemýlila).

Člověk by skoro až řekl: tak co otravuje? Jenže znáte to. A pokud ne, píšou to na straně 61 v Kladivu na čarodějnice.

« Zpět