yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Předvečerní
Čím se asi tak zaobírat v předvečeru, či spíše pozdním předodpoledni, prezidentské volby?Čím jiným, nežli problémy s hlavami státu?
Tak třeba pan prezident Masaryk byl přece u národa vždycky nesmírně oblíben, a když se zastal nevinně pronásledovaných židovských spoluobčanů (v době tzv. hilsneriády), zpíval o něm lid dokonce písně: „Masaryčku, Masaryčku, pověsím tě na větvičku, případně: "Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na větvičku!“
Národ rovněž halasně protestoval, když vyznamenal hodinkami jakéhosi vzorného studenta Dederu.
Vzorný student byl totiž synem onoho policisty, který svého času o třetí ráno vzbudil a na rozkaz policejního ředitele Sacher-Masocha odvezl do Brixenu Karla Havlíčka Borovského, jinak ovšem bídného rychlostudenta (filozofii si klidně na pražské univerzitě vystudoval za dva roky, od roku 1838 do roku 1840).
A děti přece vždycky musí pykat za hříchy rodičů, jak nás učí například moudrá notorická paní komisní (studenti pak musí pykat i za hříchy alma mater, dokonce i za ty jen domnělé, za ty dokonce ještě mnohem víc). Tuto skvělou zásadu tedy pan prezident taky moc nerespektoval.
Rozhodně ovšem nemůžeme panu prezidentu Masarykovi přičíst k dobru, že by se nějak zvlášť zastával korektních a transparentních pronásledovatelů odporného rychlostudentstva.
Naopak, zdá se, že vůbec nerespektoval leninskou zásadu, že pronásledovatelům rychlostudentů (a aby se to nepletlo, prostě pronásledovatelům studentů) je dovoleno a předem odpuštěno vše.
Co odpuštěno, vše co činí, je úžasné (jak jsme viděli na notorickém panu exministrovi kmotrovské spravedlnosti a jeho několika málo nohsledech).
Tak tuto skvělou zásadu Masaryk taky nectil.
Třeba takový Čelakovský si studoval filozofii jen ubohé dva roky (krajně nestandardně krátká doba studia, ještě, že o něm notorická paní komisní a notorický pan ministerský náměstek nezaslechli). Potom ještě navrch zkoušel studovat teologii, ze které ho naštěstí včas vyhodili pro četbu zakázaných (Husových) knih a nakonec ho už jako profesora vyhnali z univerzity, protože se posmíval mocnáři (carovi) a hlavně proto, že ho udal Václav Hanka.
Namísto úcty k oznamovateli rychlostudentských hříchů však Masaryk Hanku kupodivu odhalil jako padělatele.
Prostě jsme to s těmi prezidenty neměli nikdy lehké. Podobně jako oni s námi.
