yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Pokud jde o zametení tak zvané kauzy plzeňských práv kamsi pod koberec, má ovšem pseudostudent jasno. Kdo za to může? Podle něj přece rektor. Vždyť už pan rektor nechal najít, určitě schválně, těch pětatřicet disertací, o kterých pan pseudostudent tak pěkně prohlásil, že se ztratily, ba co víc, že nejspíš ani nikdy neexistovaly. Že je knihovníci vyštrachali dokonce v samotné knihovně, svědčí buď o tom, že je při přípravě své akce ukryl poněkud ledabyle, nebo že si celou věc vymyslel a doufal, že takovou drobností jako hledání údajně neexistujících děl se nikdo nebude obtěžovat.
Svět je prostě nespravedlivý. Oni ty práce hledali, jako kdyby mu snad nevěřili. A ke všemu je našli skoro hned. A když prohlašoval, že tak prohnilou školu snad nechce ani dostudovat, myslel tím přece, že by bylo dobře ji zrušit, ne že by bylo dobře, aby ho z ní případně vyhodili kvůli takové hlouposti, jako že mu chybí zkoušky skoro za dva roky.
Opravdu, může za to pan rektor. Namísto toho, aby pěkně svižně odebral tituly všem absolventům plzeňských práv, například veřejnou vyhláškou vyvěšenou na WC v prvním patře, obeslal je jakýmisi bláboly, v nichž je navíc vyzval, aby dokumenty, o nichž si pseudostudent a jiní pseudomyslitelé vymysleli, že neexistují, doložili. A co ti lumpové neudělají? Klidně je pošlou. Je to dočista neuvěřitelné. Novopečenci do seznamu vybrali pro jistotu dokonce i lidi přijaté před dvanácti, patnácti lety, a oni si ty doklady klidně najdou.
Ale co, taková pěkná škola to bude, pokud se smělé novopečenské plány vyplní. S pěknou knihovnou, ještě hezčí ozvěnou na chodbách, bez studentů, pokud možno bez učitelů. Sice to jde pořád nějak pomalu, zatím se při zápisech podařilo vyštvat sotva 380 studentů a před tím jen o málo víc než šedesát učitelů, ale když to půjde tímhle tempem dál, za tři, čtyři roky budou moci novopečenci pást na chodbách ovce či kozy a bádat nad nejvhodnější právní úpravou přecházení koz z jedné učebny do druhé, případně nad právními kličkami spojenými s pohybem koz ve vertikálním směru, totiž z patra do patra.
A bude to už brzy. Už za okamžik. Asi jako když novopečenec dorazí třeba na letiště a ptá se, jak dlouho to letí do Ameriky? Okamžik, jen okamžíček…, hledá informátorka letový řád. „Tak díky,“ praví novopečenec a odchází.
Teď už jen aby mezi těmi čtyřmi, pěti vyvolenými byl i pan pseudostudent (zlí jazykové tvrdí, že dokonce i pan ministr exděkan už si jeho číslo z mobilu pro jistotu vymazal, čemuž se pranic nedivím). Apropos, nedávný páně pseudostudentův výrok slouží jako nový příklad nezbytnosti překládat z češtiny do češtiny některé zvlášť podivné nesmysly. Student Marek říká: „Spravedlnost dostala na frak.“ Překlad do češtiny zní: Spravedlnosti se konečně dočkáme navzdory blábolům někoho, kdo ani není student (nebo jím rozhodně už být nemá).