yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Příslib novely
A vůbec ne nějaké ledajaké!Budoucí paní ministryně spravedlnosti chce už příští rok novelu nového občanského zákoníku, jež by měla odstranit ty nejzásadnější chyby.
Věru, nelehká mise, tedy pokud k odstranění nejzásadnějších chyb nebude zvolena jednoduchá zákonodárcova větička: Zákon č. 89/2012 Sb. se zrušuje.
Když totiž přichystá nápravu těch opravdu nepovedených paragrafů, bude to zhruba tři tisíce nových, a to se obávám, že už se soudci i jiní uživatelé práva nadobro zblázní.
Takže bude asi potřeba trochu nějakého toho výběru.
Neobyčejně těžká volba bude, zda si nechat například raritu, kterou nikde ve světě nemají (asi že ji taky moc nechtějí), anebo ji vyhodit, protože je to blbost?
Mám na mysli například zástavní právo pro zástavního dlužníka (všude ve světě vždy jen a jen pro zástavního věřitele), které nikde na světě nemají a my ho, prosím, máme.
Podle § 1341 odstavce 1 přece „má-li se stát zástavou věc, k níž vznikne zástavnímu dlužníku /!/ zástavní právo…“
Zůstat světoví a, hm, blbí, anebo přijít o kousek té světovosti?
Zachovat si oblíbené vrhnutí (lidově zvracení) za peníze? Protože podle § 2110 odst. 2 písm. d) přece kupující může od smlouvy odstoupit, pokud věc ještě před objevením vady spotřeboval. Stalo-li se tak jen zčásti, (z)vrátí jen to, co ještě vrátit může.
Takový § 2902 nového zákoníku nám neuvěřitelně zvýší objasněnost všelijakých deliktů, takže ten si určitě necháme.
Podle § 2902 nového zákoníku totiž ten, kdo může a má vědět, že poruší právní povinnost (například vím, že někomu jednu vrazím, čímž poruším právní povinnost nikomu neškodit), oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá už poškozený právo na náhradu škody (…).
Z toho se nejspíš všichni zblázníme.
Že bychom se tím mohli nakonec nového kodexu zbavit?
Přece v očekávání vlastní nezpůsobilosti může podle § 38 nového zákoníku člověk projevit vůli, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem (třeba podle nějakého rozumnějšího předpisu).
Jinak se souhrnná novela napravující ty nejzásadnější chyby (zhruba 3000) do roka stihnout fakt nedá. Možná by stálo za to angažovat pana početního náměstka, který přece kdysi pod univerzitním č.j. R – 377 –10 objevil, že 126 dnů je 0,1 roku.
Jenže se obávám, že ani rok o 1260 dnech by nestačil, takže by to určitě nestálo za ty obvyklé miliony, jež se za podobné počty účtovaly.
