Proč by si měl soused

jen tak dlabat?

Můžeme se dočíst, že kdesi ve Slovinsku (konkrétně v přístavu Koper) byla nalezena zazděná časová schránka z roku 1907, jejíž autor předpokládal, že v době, kdy bude odhalena, budou mít lidé k dipozici víc než elektřinu, vodovod a telefony jako on.

Kdyby nezazdíval své pouzdro do zdi kdesi v bývalém Justinianopolisu (podle byzantského císaře, z jehož časů pocházejí nejvýznamnější soubory římského práva), ale u nás, mohl by jeho prach a popel tiše žasnout nad tím, že sice máme pořád ty samé právní předpisy jako v roce 1907, případně jejich ještě (mnohem) starší modifikace, ale zato prodchnuté zcela novými zásadami.

Nový občanský zákoník převzal řadu demokratických ustanovení, vytvořených a odzkoušených osvědčenými týmy, jež (ne)blahé paměti vytvořil pan Klement Gottwald a jeho kolegové, pardon, soudruzi. Připomínali jsme si právo stavby, jehož úprava byla převzata ze zákona č. 88/1947 Sb., pod nímž se hrdě skví páně Gottwaldův podpis, zatímco posledně jsme upozornili i na skvělý objev téhož týmu, že dočasné stavby dočasné nejsou nemovité (dnes převzatý z § 26 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., pod nímž najdeme týž soudružský podpis), takže je můžeme převádět moudrým, ba i debilním, pokýváním hlavou, i kdyby šlo o obytné domy, hotely, továrny a podobně (dočasnou stavbou je totiž v občanském právu stavba zřízená na pozemku, který je stavebník oprávněn užívat jen po určitou dobu, třeba padesát let).

Nový občanský zákoník se ovšem ostře vymezil proti totalitě. Kdo by si snad myslel, že rozdíl mezi komunismem a demokracií je něco jako zeď, se zlou by se potázal.

Podle § 141 zákona č. 141/1950 Sb. jsou totiž rozhradami (o nichž se má za to, že jsou sousedům společné) meze, ploty a zdi, zatímco podle našeho nového občanského zákoníku jsou rozhradami (o nichž se má za to, že jsou sousedům společné) meze, ploty, zdi a strouhy (jak praví jeho § 1024 odst. 1).

Není skutečně pěkné, že na své náklady postavíte pořádně drahou zeď kolem svého pozemku, a přitom se má za to, že je společná a soused na své straně do ní tudíž může až do poloviny její tloušťky dlabat výklenky a jiné dutiny (jak mu radí § 1024 odst. 2 nového zákoníku). Snadno mu v tom ovšem zabráníme, smí je totiž dlabat jen tam, kde už z naší strany nejsou. Pokud si zřídíme zeď, která bude samý výklenek, soused si už nezadlabe. Proč by si měl taky soused jen tak dlabat, že?

Avšak ona dlabací práva (upravená třeba už v § 855 obecného zákoníku občanského z roku 1811, který myslel i na vestavěné skříně) jsou prodchnuta zcela novým, demokratickým obsahem.

Nedopustíme, aby si kulaci odcházeli studovat a pracující lid dřel na jejich hektarech, neboť půda patří těm, kdo na ní pracují (moravskoslezský folkový písničkář z toho vyvodil, že patří zejména krtkům), hlomozil kdysi rozhořčený pracující lid, takže to bylo nakonec vtěleno dokonce do čl. XII odst. 1 Ústavy (pravda, té z roku 1949, ústavního zákona č. 150/1949 Sb., ovšem ne to, že patří krtkům, ale že patří těm, kdo na ní pracují).

Jsou-li totiž například hranice mezi pozemky pochybné, má každý soused právo požadovat, aby soud hranice určil podle poslední pokojné držby (jak stanoví § 1028 nového občanského zákoníku).

A kdo má pokojnou držbu půdy, když ne ten, kdo na ní (aspoň krátce či kratičce) pracuje? Žádná vlastnická lejstra Vám nepomůžou, jen pěkná, pokojná držba, nejraději krátká, leč usilovná práce.

« Zpět