Rádi byste chybovali?

Díky novému občanskému zákoníku to prostě nejde.

V souvislosti s nepřetržitým bojem proti korupci a jiným podobným nešvarům je potřeba po zásluze ocenit, jak k tomuto boji přispěli autoři a prosazovatelé nového občanského zákoníku i jejich dílo samotné.

Vzpomeňme si jen, jak často se chybuje při prodeji, pronájmu a podobných dispozicích s obecním majetkem. Podle konstantní soudní praxe (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 28 Cdo 3297/2008) přitom hospodaření obce s jejím majetkem musí být „maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.“ Jde tedy „o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně,…aby občané měli možnost sami projevit zájem o nabytí“ (jak judikoval Nejvyšší soud pod sp.zn. 28 Cdo 3757/2007), a „aby všichni potenciální zájemci o koupi tohoto majetku měli rovnou příležitost uplatnit efektivně svůj případný zájem“ (jak rozhodl Nejvyšší soud pod sp.zn. 33 Cdo 796/2013). Přesto se třeba při zveřejňování obecních záměrů stále a stále chybuje.

Toto nebezpečí však nový občanský zákoník uvědoměle zcela minimalizoval.

Kdyby například nějakou náhodou hlavní město zatoužilo prodat, darovat nebo pronajmout Staroměstskou radnici, rozhodně už nebude hrozit opravdu ani sebemenší nebezpečí, že by se snad při zveřejnění záměrů darovat radnici nějaké šikovně blízké osobě mohlo dopustit jakékoli, a to, pozor:, i sebemenší chybičky. Nic takového jako chyba při zveřejnění prostě nastat nemůže.

A vděčíme za to jen a jen novému občanskému zákoníku a těm, kdo nám ho tak skvěle vymysleli. Ti nám mohou takový závěr bezpečně zaručit, a to nejen s dvouletou, ale i mnohem delší záruční dobou.

Víme přece už dávno a dobře, že podle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku nejsou inženýrské sítě, neboli podle téhož ustanovení vodovody, kanalizace a jiná vedení. A že podle § 498 odst. 1 občanského zákoníku jsou nemovité věci kromě výslovně vyjmenovaných také ty věci, které nelze bez porušení jejich podstaty přemístit z jednoho místa na druhé, ovšem jedině tehdy, pokud o nich to, že nejsou součástí pozemku, stanoví jiný právní předpis než občanský zákoník. Inženýrské sítě jsou proto bez ohledu na to, jak dobře jsou zabudovány do země, věci movité.

Přitom opět podle ustanovení § 509 občanského zákoníku se má za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a zařízení, jež s nimi provozně souvisí. Za pouhou padesátikorunu vstupného se můžete přesvědčit, že třeba sklepení Staroměstské radnice skrývají mohutný kanalizační uzel. Protože dotyčná radnice je nepochybně stavbou provozně související se stokami zabudovanými do jejích základů a sklepení, má se za to, že jde o součást kanalizace, která je podle citovaného § 509 inženýrskou sítí, o které stanoví, že není součástí pozemku právě občanský zákoník. A protože radnici ani kanalizaci v jejím podzemí sice určitě nelze bez porušení jejich podstaty přemístit z jednoho místa na druhé, ale to, že nejsou součástí pozemku, nestanoví jiný právní předpis, než občanský zákoník, ale právě občanský zákoník, jde o věci movité.

No, a zveřejněn přece musí být podle § 36 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jen záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku.

K chybě při zveřejňování záměru darovat radnici tedy nemůže dojít, protože nebude třeba takový záměr vůbec zveřejňovat.

« Zpět