Radostné robotní očekávání

Víte vůbec, že náš občanský zákoník vychází z Ovidia?

Nejde to úplně rychle, ale krůček za krůčkem nás náš nový občanský zákoník přece jenom pokrokově vede do zlatých časů.

Třeba taková robota s potahem samozřejmě nemá s autory nového kodexu nic společného. Nebo snad ano? Výraz robota s potahem znamenal práci s volem (na cizím pozemku).

Tu naše právo zatím neupravuje. Zatím tedy nemá s pány autory nic společného, protože je třeba postupovat krůček za krůčkem.

Jak se praví v moudrých slovnících, robota je výraz slovanského původu a označuje ve feudálním systému osobní službu sedláků pro majitele panství, ať už s potahem a volem nebo bez něj.

A my všichni moc dobře víme, že náš nový občanský zákoník je moderní, i když současně navazuje na ty nejlepší tradice.

Autoři obecného občanského zákoníku ho sepisovali ještě dlouhé roky před tím, než jim ho císař v roce 1811 konečně podepsal. Při tom sepisování například zaujali názor, že tzv. reálná břemena (upravující robotu a jiné radovánky) jsou feudálním přežitkem a tak jim věnovali jen jediný malý paragráfek (§ 530), v němž neříkají nic jiného, nežli že důchod není služebnost. Jak se ukázalo, jejich názor byl správný, protože drtivá většina středověkých reálných břemen skutečně zanikla při zrušení roboty (v roce 1848).

Že aurea prima sata est aetas, neboli první (a tedy nejstarší) byl zlatý věk, zpíval už kdysi Ovidius, a i když jako učitel moc neuspěl, v tomhle pravdu měl. Nejde to úplně rychle, ale krůček za krůčkem nás náš nový občanský zákoník pokrokově vede do zlatých časů. Tedy do dávnověku.

Kdesi ke konci první poloviny našeho krásného nového občanského zákoníku se totiž skví § 1303 až 1308, které upravují tzv. reálná břemena.

P.S. Už ta chvála nového kodexu pomalu vydala na knihu.

« Zpět