yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
V bouřlivém dni duelu prezidentských kandidátů proběhla nepovšimnuta i naprosto bezvýznamná zprávička, že nejmenovaná komise vedená čelnou českou marxistkou (jak praví pan premiér) se bude zabývat plzeňskými právy až v dubnu.
A za všechno určitě může ten zatrolený rychlostudent Hegel.
Ten Wilhelm Friedrich, který si filozofii klidně začal studovat na univerzitě v Tübingenu už roku 1788 a do standardních pěti let si kromě ní vystudoval ještě i teologii (jako kdyby nevěděl, že stačí uctívat notorickou paní komisní a její principy, takže k čemu teologie?). Ostatně celá ta slavná tübingenská škola má (podobně jako jiné podezřelé školy, třeba v Padově či Oxfordu) veliké štěstí, že notorické paní komisní její existenci někdo neprozradil.
Nejenže ji zakládal nějaký vévoda, po němž se i jmenuje (což svědčí o zcela jasném ohavném mafiánském propojení s politikou, minimálně tou v roce 1477, kdy byla založena), nejenže má právnickou fakultu, což se samo na pováženou, nejenže plodí rychlostudenty jak na běžícím páse, protože právo se tam studuje jen pouhých osm semestrů. Ale navíc, když se podíváte na oficiální tübingenské stránky, zjistíte, že tam mají jen dvacet profesorů (docenty nemají), neboli mají jich ještě míň, než práva plzeňská. A to se přece trpí jen těm univerzitám, na nichž působí nemilejší spolupracovníci notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti, a taková je jen na Hané.
Možná ale tübingenským právům polehčuje, že německé právo je o hodně, ale opravdu o hodně jednodušší, nežli naše. Tedy, zatím není, ale po účinnosti nového občanského zákoníku bude, ostatně stejně jako právo kterékoli jiné země.
Každopádně rychlostudent Hegel se svými třemi zákony dialektiky zmátl nejen širokou veřejnost, ale málem i paní komisní. Ta však praktickým ověřením jeho nesmysly dokonale vyvrátila.
Cože to praví hned první zákon dialektiky? Nárůstem kvantity že se mění kvalita? Že stokrát opakovaná lež se stane pravdou?
Jak jsem si už dovolil poukázat, notorická paní komisní bravurně a lapidárně prokázala, že nějaký ten hegelovský rádoby zákon v žádném případě neplatí.
Výroky například toho typu, jak špatná jsou plzeňská práva, jak je ovládá mafie, jak mafie ovládá i zbytek státu, jak jsou všichni mafiáni a kmotři kromě pana exministra kmotrovské spravedlnosti, opakovala dokonce mnohem víckrát, nežli jen stokrát, a sami vidíte, že Hegelem předpovídaný účinek se ani náhodou nedostavil.
Naštěstí v tom nezůstala sama. Pan náměstek všelijakých sličných ministryň, třeba notorického pana exministra, například skutečně mockrát opakoval například, že od ledna 2001 do května 2005 uplynulo něco přes dva a půl roku (pod univerzitním č.j. R-576–10) a stačí se podívat do kalendáře a sami vidíte, že Hegelem předpokládaný výsledek se opravdu nedostavil ani náhodou.
Konec konců, i sám pan exministr kmotrovské spravedlnosti mnohokrát opakoval, že vězeňské náramky budou do konce roku 2007, že on je moudrý a ctnostný, že ho neovládá žádný kmotr a s žádným se nekamarádí a nejezdí s ním na dovolenou, že je nejlepší kandidát na cokoli, a vidíte, Hegelem předpokládaný výsledek se pro změnu zase nedostavil.
Jak říkám, ještě že smutnou existenci toho Tübingenu paní komisní nikdo neprozradil. Nejspíš by si i ve svém náročném programu našla ty tři minuty, které podle pečlivé analýzy zpracované jejími vysokoškolskými kolegy má k hlubokému zanalyzování každé vysoké školy a, hm, prostě by tu školu zanalyzovala.
Neboť ji naštěstí nic nezviklá v zásadách, jež přijala již dávno, na něž přísahala a od nichž se, coby člověk vysoce principiální a zásadový, pochopitelně nikdy a nijak neodchyluje (např.: Se Sovětským časem na věcné časy a jiné podobné).