Re: kroucení

V loňském roce byla období, kdy se právníci zdravili zbrusu novým profesním pozdravem, totiž nevěřícným kroucením hlavou nad tím, co to novopečenci pořád vyvádějí, a tak se na chvíli zdálo, že plzeňské třeštění (jak to přiléhavě označil jeden velmi renomovaný advokát) nám přinese aspoň neotřelou zdravici.

Samozřejmě toho velice rychle nechali (totiž ti právníci, novopečenci bohužel ne), protože vzhledem k všestranným aktivitám odebíračského hnutí (jen namátkou si dovoluji připomenout: masivní odměny naštěstí velice nepočetným studentům, kteří je podpořili, a mnohem masivnější odměny jim samotným, geniální objev, že slova v právních předpisech v Plzni znamenají pravý opak toho, co kdekoli jinde, takže pokud například správní řád stanoví, že adresát usnesení správního orgánu se proti němu může odvolat, znamená to, že v Plzni se odvolat nemůže a podobně) by museli mít hlavu na závit, aby to vůbec přežili.

Právníci teď kroutí v zájmu zachování svých obratlů hlavami jen v duchu či virtuálně, leč o to intenzivněji, protože bylo a je nad čím kroutit, zejména poté, co do světa znovu vyletěl motýlek (přesněji, ohyzdná noční můra) návrhu nového pseudoobčanského zákoníku.

Jeho autorům, hledajícím inspiraci pro regulaci horké současnosti kdesi ve stinném šeru dávných věků, je sice třeba přiznat, že vytvořili mohutné dílo, jemuž se budou smát ještě i příští generace (tedy pokud tak obludně rozsáhlá sbírka feudálních vtipů naopak nezahubí humor totálním přesycením). Některé zvlášť povedené fórky, třeba o právu dozvědět se, zda s tím, co pochází z našeho těla bylo naloženo dostatečně důstojně a jak se to stalo, případně o uzavření manželství jakýmkoli projevem sňatečné vůle (například mailem, praporkovou signalizací, blikáním morseovky baterkou či jinak zajímavě) už pomalu zlidověly a ozývají se s neztenčeným chechtotem po českých hospodách.

S nastupující turistickou sezónou lze ostatně usuzovat na jejich vývoz i do ciziny (cizinci sice nejspíš nebudou těmto vtípkům ani zbytku návrhu pseudozákoníku rozumět, ale to nevadí, protože většině zmíněného pseudonávrhu nerozumí stejně nikdo, autory nevyjímaje, předně proto, že znalosti staročeštiny trestuhodně upadají, a taky proto, že řadu feudálních ustanovení autoři přeložili jednak do ještě mnohem starší terminologie, jednak že ji do oné ještě starší terminologie přeložili značně nepřesně).

Na druhou stranu je ovšem skutečně velká škoda, že se autoři při tvorbě oné rádoby humorné koláže zacyklovali už ve středověku.

Jak pěkně by se podle návrhu nového občanského zákoníku vykládaly a posuzovaly třeba texty takového starého dobrého Římana Plinia, který z toho, že kobyly jsou zimomřivější než hřebci a při silně dujícím severáku se točí zadkem proti větru, aby jim nemrzl čumák a hlavně uši, logicky vyvodil, že severní vítr oplodňuje a že se tudíž kobyly točí zadkem k větru proto a jen proto, aby měly hříbata. Podle nového zákoníku existují vedle hmotných věcí i věci nehmotné, jakou je třeba i vítr, takže by bůh severního větru Boreus namísto bezplatného funění tundrou pěkně inkasoval odměnu za slušivá hříbátka.

V oněch dobách, kdy standardní muž byl vystrašenou obětí matriarchátu, nebylo početí připisováno samozřejmě jenom větru, nota bene jen severnímu, ale i daleko praktičtějším a realističtějším příčinám, jejichž podrobnému popisu se radostně věnovala řada tehdejších vědců, například stravě z fazolí či vůbec bobů, nebo náhodnému spolknutí všelijakého, zejména ohyzdného, hmyzu.

Dovedete si představit romantičtější projevení sňatečné vůle, než bude láskyplné polykání ohavného poletujícího hmyzu roztouženými dvojicemi toužícími po potomstvu?

Dovedete si představit letitého, vousatého kmeta, jak ve vzdálené budoucnosti vykuleným pravnoučatům líčí, jak si vzal jejich prababičku?

Jak jsem tak za ní jel na kole, spolkl jsem mouchu, a babka se smála tak, až spolkla druhou, no, a už to bylo, od té doby je moje manželka, a kmet určitě nevěřícně zakroutí hlavou nad osudem, který mu pseudoobčanský pseudozákoník nachystal.

« Zpět