Řehoř a velryba

Den fakt nic moc, neboť svátek má (už zase) Řehoř.

Svatý Řehoř I. Veliký byl však právník, který navíc studoval jen krátce, tudíž nestandardně, takže je otázka, proč se v jeho životopise píše: „dostává se mu výborného vzdělání, za dva roky vystuduje práva.“ Navíc se o něm píše, že to byl papež, který otevřel dveře středověku, i když my všichni přece dobře víme, že dveře středověku otevřel nový občanský zákoník.

Blahé dávné paměti i starý Říman Titus Livius prohlašoval, že právo je velikou hromadou paragrafů bez ladu a skladu navršenou. Kdyby ovšem měl číst náš moderní občanský zákoník, spáchal by zajisté mnohem raději příjemnější rituální sebevraždu. Vidíme tedy, jak skvěle nový kodex překonal třeba takové staré římské právo.

Mnozí v něm ovšem navíc (jak jsme už zmínili) spatřují definitivní překonání neslavné praxe neustálých změn (novel) právních předpisů a změn jejich novel a změn novel jejich novel.

Protože však v novém občanském zákoníku nikdo nic nenajde, tedy ani to, co by bylo potřeba novelizovat (a určitě to nenajde případný ctižádostivý poslanec během jediného kratičkého volebního období: jen aby to (obavu jsme vyjádřili i dříve) nevedlo ke snahám o prodloužení volebního období na dobu, přiměřeně potřebnou k vyhledání nějakého ustanovení v novém zákoníku, například na dvěstě let).

A navíc, proč ho vůbec novelizovat, když si v něm najde každý, co si bude přát? Třeba jeho ustanovení § 1878 odst. 2 a § 1994 řeší úplně stejnou situaci („spojí-li se pohledávka a dluh v osobě jednoho ze spoluvěřitelů“) každé úplně jinak (podle § 1878 odst. 2 zanikají i pohledávky ostatních věřitelů, zatímco podle § 1994 pohledávky ostatních věřitelů nezanikají). Pokud si každý může vybrat, co se hodí, rozhodně netřeba novelizovat.

Není tedy pravda, že by snad středověk patřil do muzea, tam přece patří například velryby. Například jedním z nejoblíbenějších exponátů Národního muzea je velrybí kostra. Ve skutečnosti ovšem nejde tak úplně o velrybu, ale o tvora jménem plejtvák myšok (spolu s velrybami a delfíny ovšem taky patří mezi kytovce).

Stejně jako je třeba opravit omyl, že máme středověk leda v muzeu (máme ho přece v supernovém superkodexu) je tedy třeba opravit zavedený omyl, že máme v muzeu velrybu. Taky jsem se kdesi dočetl, že plejtvák myšok (tedy spíš plejtváková myšoková) je březí asi rok (360 dnů).

Díky autorům a obdivovatelům nového občanského zákoníku tedy víme, že těhotenství plejtváka myšoka trvá stejně dlouho jako těhotenství lidské ženy (nestojí to ovšem v občanském zákoníku, ale pro změnu v jejich starších dílech).

Vzpomeňte si, že svého neblahého času přece jedna nejmenovaná západočeská univerzita na svých stránkách prozradila (pod č.j. R-585–10), že jakýsi její právnický student poté co přešel z jiné školy už studoval jen od 21.6.2005 do 28.6.2006, neboli: devět měsíců. Hned tudíž víme, že těhotenství od června jednoho roku do června příštího roku je podle plzeňských novopečenců zcela standardní a není třeba se nijak plašit a že také plejtváková myšoková je těhotná stejně dlouho, jako člověk.

« Zpět